První písemné zmínky o obci Tečovice pocházejí z roku 1141. Vedle původní tvrze byl zbudován i kostelík, předchůdce kostela sv. Jakuba Většího, který dnes patří mezi nejvýznamnější historické památky Zlínského kraje. Poté co roku 1350 došlo ke spojení tečovického a malenovského panství, staly se střediskem Malenovice, a význam Tečovic tak zatlačily do pozadí.


To mělo za následek ztrátu tvrze, jejíž zánik je datován do konce 14. století. V historických pramenech se také objevuje kněz Milíč z Tečovic, který odsud odešel do Kroměříže. Zajímavostí je, že se v současné době v obci projevují snahy ztotožnit jej se známým kazatelem Janem Milíčem z Kroměříže. Za zmínku taktéž stojí, že svatojakubskou mušli, která je symbolem poutníků putujících do Santiaga de Compostella, najdeme také ve znaku obce Tečovice.


Kostel sv. Jakuba Většího pochází přibližně z doby kolem roku 1260 a je nejstarší architektonickou památkou na Zlínsku. Původně se jednalo o románskou stavbu, která byla nejprve goticky a pak barokně přestavěna. Východně orientovaný kostel obklopený hřbitovem byl postaven ve dvou etapách, přičemž v první byla postavena samostatná loď kostela, ve druhé etapě pak kněžiště a sakristie. Sedlová střecha je stejně jako kněžiště pokrytá šindelem. Na jejím hřebeni je usazena zvonicová věžička ukončená cibulí s makovicí, do krovu byla vevázána až dodatečně. Zvon, který je v ní nyní pověšen, je zajímavou replikou raně barokního zvonu, uchovávající starý nápis. Zdi této jednopatrové nepodsklepené stavby jsou silné 1,2 metru. Dominantní částí této významné církevní památky je především portál. Když v polovině 14. století kostel vyhořel, nechal jej majitel tečovického panství opravit a nově vymalovat.


Pozornost si jistě zaslouží dochované gotické malby, na nichž se zřejmě podílelo více umělců. Původně jimi byla vyzdobena celá loď. Ve druhé polovině 20. století však byla část zničena zatékající vodou a odstraněna. Mezi nejzachovalejší fresky patří medailony na vítězném oblouku a čelní straně chrámové lodi: žena oděná sluncem jako symbol církve a Panna Maria, nad ní žena s dítětem mezi dvěma starci. Vpravo zjevení Krista apoštolům, výše sedící žena před závěsem. Na horní části této stěny se z výjevu posledního soudu dochoval pouze červený pruh stylizovaných plamenů. V kněžišti je nad vítězným obloukem symbol pekla vyobrazen proplétajícími se draky a ďáblem s přesýpacími hodinami.


O mimořádnosti této památky se přesvědčili také archeologové v 90. letech, kteří pod freskami objevili také zbytky původního bednění kleneb či základy staršího církevního objektu z 1. poloviny 13. století pod podlahou kostela.


Hlavní dvoudílný oltář sv. Jakuba Většího pochází 2. poloviny 17. století a krucifix z roku 1843. Ke zcela ojedinělým památkám patří kamenná pískovcová křtitelnice v levém rohu lodi z konce 13. nebo počátku 14. století. Unikátní památka z období přechodu románského slohu do gotiky patří k nejstarším dochovaným v této oblasti.

Zajímavý je také kámen půlkruhového tvaru umístěný hned vedle této křtitelnice. V průměru měří přibližně 40 cm a na jeho vrcholu je nízký kruhový výstup. Původně byl umístěn u vstupu do kostela a zabořen z poloviny do země. Jeho skutečná funkce se dá určit jen těžko. Dle ústního podání by se snad mohlo jednat o starou křtitelnici či její část, která patrně náležela k původnímu zařízení kostela. Kostel sv. Jakuba Většího v Tečovicích patří k důležitým článkům ve vývoji raně gotických portálů na Moravě a především k nejstarším dochovaným církevním památkám v České republice.