Empírový kostel sv. Jakuba Většího v Kounicích z let 1834-1836 od lichtenštejnského stavitele ing.Matyáše Čermáka, do něhož je zapojena starší věž středověkého původu. Kvalitní empírová architektura dominuje středu obce.

Kostel sv. Jakuba Většího se nachází na návsi, ve středu historického jádra obce. Původně byl obklopen hřbitovem, zrušeným ve 30. letech 19. století. Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s výraznou starší hranolovou věží v ose západního průčelí a s půlkruhově ukončeným presbytářem. K němu se pojí dva nižší obdélné přístavky.

Věž je vystavěna z pískovcových kvádrů. Kostel je kryt sedlovou, při věži zvalbenou střechou, přístavky jsou završeny valbou. Fasády jsou empírové. Loď je osvětlována párem charakteristických půlkruhových oken. Stejným oknem menších rozměrů se v ose otevírá presbytář i věž. Fasáda je členěna omítkovým kvádrováním.

Hlavní oltář kostela je pseudorománský z roku 1877 od G. Kubeše, dřevěná socha sv. Jakuba Většího (původně na konzole v lodi, dnes v depozitáři Arcibiskupství pražského) z roku 1719 v životní velikosti, pocházející od F. M. Brokofa nebo z jeho dílny. Z vybavení kostela také pochází plastika tzv. „Kounické madony“ od neznámého autora z poloviny 18. století. Ve věži visí dva zvony, z nichž starší zvon je renesanční z roku 1570 a je od pražského zvonaře Brikcího z Cimperka.

Za presbytářem stojí pomník padlým v 1. světové válce - kříž s korpusem Ukřižovaného, umístěný na podstavci ve tvaru skaliska. Kristus vychází z myslbekovského schématu. Jedná se o nepříliš kvalitní dílenskou práci.

Pohled z jihozápadu
Kostel sv. Jakuba Většího se nachází na návsi, ve středu historického jádra obce. Původně byl obklopen hřbitovem, zrušeným ve 30. letech 19. století. Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s výraznou starší hranolovou věží v ose západního průčelí a s půlkruhově ukončeným presbytářem. K němu se pojí dva nižší obdélné přístavky.

Půdorys kostela
Věž je vystavěna z pískovcových kvádrů. Kostel je kryt sedlovou, při věži zvalbenou střechou, přístavky jsou završeny valbou. Fasády jsou empírové. Loď je osvětlována párem charakteristických půlkruhových oken. Stejným oknem menších rozměrů se v ose otevírá presbytář i věž. Fasáda je členěna omítkovým kvádrováním.

Hlavní oltář kostela
Hlavní oltář kostela je pseudorománský z roku 1877 od G. Kubeše, dřevěná socha sv. Jakuba Většího (původně na konzole v lodi, dnes v depozitáři Arcibiskupství pražského) z roku 1719 v životní velikosti, pocházející od F. M. Brokofa nebo z jeho dílny. Z vybavení kostela také pochází plastika tzv. „Kounické madony“ od neznámého autora z poloviny 18. století. Ve věži visí dva zvony, z nichž starší zvon je renesanční z roku 1570 a je od pražského zvonaře Brikcího z Cimperka.

Pohled ze severovýchodu
Za presbytářem stojí pomník padlým v 1. světové válce - kříž s korpusem Ukřižovaného, umístěný na podstavci ve tvaru skaliska. Kristus vychází z myslbekovského schématu. Jedná se o nepříliš kvalitní dílenskou práci.
Podle : Kol., Umělecké památky Čech K/O, druhý svazek
web NPÚ
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)