Gotický kostel sv. Jakuba Většího v Libiši je malý jednolodní kostel s pětiboce ukončeným presbytářem s žebrovou klenbou a plochostropou lodí. První zmínka o něm je činěna v tzv. Libri confirmationum. Postaven pravděpodobně před rokem 1391 (připisován P. Lútkoví - 25. července roku 1391 byla totiž uzavřena smlouva s mistrem Petrem Lútkou na stavbu kostela v Medonosích, který měl být vystavěn podle vzoru Libišského kostela: in eadem forma prout ecclesia in Lybbysse).


Věž byla přistavěna až v 1. polovině 16. století (podle nápisu v r. 1541 - záznam je datován k roku 1357). Původně gotický kostel byl ve 2. polovině 17. století zbarokizován, zdivo je však zřejmě z velké části gotické. Jednolodní, obdélný, s kaplí po severní straně a s pravoúhlým presybytářem, zaklenutým křížovou klenbou ze 14. století, ostění svatostánku a výklenku pro oleje pochází zřejmě až z 15 stol. Strop je plochý, malovaný, z druhé poloviny 17. století, stejně jako výzdoba kruchty. Předsíň, která v sobě skrývá gotický portál, a sakristie vznikly jako přístavby na přelomu 16. a 17. století. U vchodu je kamenná křtitelnice ze 16. století. Pozdně gotický křídlový oltář je ze 16. stol., z řadou přemaleb ze 17. stol.k němu přiléhá věž se sakristií v přízemí a oratoří v patře a obdélný přístavek schodiště. Západní průčelí členěno pilastry a ukončeno štítem. Roku 1790 vyhořela věž.


Kostel obklopuje malý hřbitov a opodál stojí cenná dřevěná zvonice. V roce 2002, kdy ničivá povodeň zalila i libišský kostel, sahala voda až po spodní okraj maleb. Ačkoliv byl interiér kostela prakticky zničen, to nejcennější - fresky, voda nezalila.


Jižní stěna lodi je hladká, s třemi polokruhově ukončenými okny, presbytář má bosovaná nároží, v jižní stěně obdélné okno, ve východní stěně okno okrouhlé. Věž se sdruženými pilastry na nárožích a obdélnými, půlkruhově ukončenými okny. Severní kaple má zkosené rohy, vpadlá pole a obloukem vyklenutou římsu. Presbytář je sklenut plackou, s novodobou malbou sv. Vojtěcha na koutové konzoly. Oratoř je otevřená stlačeným obloukem, lemovaným penízkovým ornamentem, sklenuta valeně, s lunetami jako sakristie. V lodi strop s fabionem a zděná kruchta na dvou pilířích, podklenutá valené s lunetami. Kaple, otevřená do lodi obloukem, s koutovými, na koso postavenými pilastry, sklenuta plackou.


Hlavní oltář z roku 1671, raně barokní, portálový, sloupový, s boltcovým ornamentem, obraz sv. Havla od K. Javůrka z roku 1881, v nástavci, vyvrcholeném soškami, obraz P. Marie Pomocné; v lodi nové oltáře Božského Srdce Páně a P. Marie lurdské. Barokní kazatelna s figururální výzdobou. Cínová rokoková křtitelnice z 2. poloviny 18. stol., v presbytáři obraz Veraikonu od J. Götzia z r. 1875, podle originálu Maxova, v lodi obraz Madony z doby kolem roku 1800.


V kapli je na oblouku socha sv. Jana Nepomuckého z 19. století, v nárožních nikách kaple jsou sochy sv. Josefa, Ondřeje, sv. Anny s P. Marií a světice bez atributu ze 2. čtvrti 18. stol. Oltář s postranními polosloupy a obrazem sv. Barbory od J. Götzla z r. 1876 (kopie obrazu J. Palmy sv. Vecchio), oltář se skupinou Kalvárie na tabernáklu - pololidová práce z 2. pol. 18. stol.

Na predelle dva andělé drží veraikon s podobou Krista, ve středové části vidíme jeho postavu, opět mezi anděly. Na středovém štítě, mezi fialami zdobenými kraby, sedí sv. Jakub a klasickými atributy (poutnický oděv s holí), po stranách nahoře ho doprovázejí polopostavy proroka Izaiáš a Jeremiáše. V dolní části křídel je pašijový cyklus (Kristus v Getsemanske zahradě, Zatčeni Krista, Bičování a posmívání, Nesení kříže a nakonec Ukřižování). Z vnější strany křídel vidíme polopostavy proroka Joela a Abakuka, pod nimi sv. Václav v plátové zbroji, na druhé straně sv. Ludmila.

Interiér obnoven roku 1900 a 1934. Další obnova kostel proběhla roku 1934 a v 90. letech 20. století. Kolem zrušeného hřbitova obíhá zeď s náhrobky a barokními brankami na západní a severní straně. V západní části zdi je vsazeno několik architektonických článků z 13. - 14. století.