Vznik pojmenování obce Kroměříž má několik verzí. Jedna mluví o Kroměžírovi, jenž byl představitelem trhové vsi, jiná říká, že se jedná o překlad z německého Kremsier. Zajímavé je  i tvrzení, že název Kroměříž je keltského původu a lze jej vysvětlit jako crwm-ritu, tj. brod u křivolaké řeky, neboť Kroměříž leží přímo na meandrující řece Moravě. Historické památky města jsou zapsány na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Vedle Arcibiskupského zámku a zahrad patří k nejvýznamnějším památkám města chrám sv. Jana Křtitele, novogotický kostel sv. Mořice či kostel Nanebevzetí Panny Marie.


Kostel sv. Jana Křtitele v Kroměříži je pozoruhodná vrcholně barokní stavba, která tvoří dominantu vstupu do historické části města a vznikla v místech někdejšího sídla maltézských rytířů, na něž upomínají kříže řádu umístěné na vrcholcích střechy dvojvěží. Vznikala v polovině 18. století pravděpodobně dle plánů Josefa Ignácez Bolleshausu, dvorního architekta olomouckých biskupů. Oválná loď s dvojicemi kaplí, s předsíní a těsně přilehlými věžemi připomíná prvky, které se objevily ve vídeňské vrcholně barokní architektuře a je tedy dokladem čerpání z rakouských podnětů ve vývoji moravské architektury 18. století.


Velkou předností tohoto chrámu je jednotně řešená výzdoba, takže fresky tvoří spolu s obrazy na oltářích kompaktní ideový celek. Tento působivý interiér z dílen předních umělců Moravy bývá hodnocen jako jeden z nejkrásnějších barokních kostelů na Moravě. Uspořádání výzdoby je přizpůsobeno motivu legendy sv. Jana Křtitele. Přes veškerou ornamentálnost se však výzdoba ubránila přeplněnosti, která v té době nebyla výjimkou. Právě touto ukázněností formální souhry a střídmým užitím ozdobných prvků vyniká celé chrámové dílo, v jehož tvarech doznívá vrcholné baroko měnící se v rokokovou romantiku.


Ústředním motivem je Kristův křest, dále scény ze života sv. Jana a završením kompozice je postava Boha Otce. Na klenbě kněžiště vidíme anděly v oblacích oslavující sv. Jana Křtitele, v lodi pak nebesa přeplněná postavami svatých andělů se symboly Starého a Nového zákona.


Hlavní oltář i boční oltáře vznikly v polovině 18. století a jejich autorem je olomoucký sochař Wolfgang Träger. Byl to dobrý figuralista, ale osvědčil se i jako šikovný dekoratér. Ozdobné prvky uměl řadit velice citlivým a uměřeným způsobem. Obličeje jeho postav jsou oválné s plastickými detaily, které nesou výrazovou složku. Monumentální zděná část hlavního oltáře nad stolem je zdobena vynikajícím obrazem od významného malíře rakouského pozdního baroka Michelangela Unterbergera. Znázorňuje kázání sv. Jana Křtitele na poušti a je považován za jeden z nejlepších oltářních obrazů na Moravě. V tomto pozoruhodném obraze se projevilo umělcovo zaujetí benátskou malbou, pro kterou je důležité utváření světla. Svatý Jan Křtitel je na plátně vyobrazen při kázání  v judské krajině zalité slunečním světlem a jako provizorní kazatelna mu slouží terénní vyvýšenina se skálou, o kterou je opřen a z níž se obrací k zástupům lidí pod sebou.Klenby oltářních výklenků se stejně jako jednotlivé oltáře vztahují k patronům: Nanebevzetí Panny Marie, Zpověď královny Žofie, Mše sv. Karla Boromejského, sv. Josef Kalasánský uctívá Pannu Marii.