Původně gotický jednolodní kostel zasvěcený sv. Jakubu Většímu byl na panství želivských premonstrátů v roce 1727 barokně přestavěn pražským stavitelem Václavem Býšovcem snad podle plánů J.B.Santiniho a rozšířen o hranolovou věž v průčelí. Po opravě v důsledku požáru byl kostel v r. 1818 nově vysvěcen k uctění sv. Jana Nepomuckého.
Kostel sv. Jana Nepomuckého je jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem, s pravoúhlou sakristií se zaoblenými rohy v ose. Hranolová věž je v západním průčelí. Zevně jsou opěráky, v průčelí věže je kamenný pravoúhlý portál s uchy, nad ním je kasulové okno s prohnutou římsou, v patře je okno půlkruhově uzavřené. Na nárožích věže jsou pilastry, střecha je jehlancová. Stěny kostela jsou členěny obdélnými půlkruhovými okny.
V presbytáři jsou na koso postavené koutové pilastry s úseky kladí, placková klenba je z roku 1727. V lodi jsou pilastry a kazetový strop s malbami od B. Dvořáka z roku 1927 dle Mikoláše Alše. Sakristie je plochostropá. Jednopatrová kruchta je nesená třemi arkádami a s obdobnými arkádami v patře.
Hlavní oltář, boční oltáře a kazatelna jsou pseudogotické, částečně od J. Vysekala z Kutné Hory z roku 1887. Z původního zařízení zůstal zachován jen obraz Madony v presbytáři, snad ze 17.století.
Věž kostela
Kostel sv. Jana Nepomuckého je jednolodní obdélný kostel s pravoúhlým presbytářem, s pravoúhlou sakristií se zaoblenými rohy v ose. Hranolová věž je v západním průčelí. Zevně jsou opěráky, v průčelí věže je kamenný pravoúhlý portál s uchy, nad ním je kasulové okno s prohnutou římsou, v patře je okno půlkruhově uzavřené. Na nárožích věže jsou pilastry, střecha je jehlancová. Stěny kostela jsou členěny obdélnými půlkruhovými okny.
Interiér kostela
V presbytáři jsou na koso postavené koutové pilastry s úseky kladí, placková klenba je z roku 1727. V lodi jsou pilastry a kazetový strop s malbami od B. Dvořáka z roku 1927 dle Mikoláše Alše. Sakristie je plochostropá. Jednopatrová kruchta je nesená třemi arkádami a s obdobnými arkádami v patře.
Hlavní oltář, boční oltáře a kazatelna jsou pseudogotické, částečně od J. Vysekala z Kutné Hory z roku 1887. Z původního zařízení zůstal zachován jen obraz Madony v presbytáři, snad ze 17.století.
Podle : Kol., Umělecké památky Čech P/Š, svazek třetí
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
