Kostel sv.Jijí v Nymburce byl původně zasvěcen sv. Mikuláši. Kostel je postaven z cihel, presbytář je s vítězným obloukem obloukem a s depozitářem(starou sakristií) a kaplí (dnes mariánskou) po severní straně. Mohutný portál v jižní zdi je raně gotický z 80.až 90. let 13. století. K presbytáři bylo kolem roku 1350 přistavěno trojlodí se severní cihlovou věží (byla zbořena roku 1846), asi roku 1370 byla  přistavena k jižní stěně presbytáře obdélná kaple sv. Doroty, dnešní sakristie. Kolem  roku 1380 byla  přistavena Parléřovou hutí jižní kamená věž. Po roce 1400 byla přistavena  k presbytáři jižní předsíň a velký raně gotický portál v jižní stěně presbytáře byl rozdělen.


Začátkem 16. století byla  přistavena k jižní stěně lodi pozdně gotická předsíň, asi v 1etech 1520 — 30 byla  přistavena k lodi severní předsíň. Kolem roku 1600 byla rozšiřena  kruchta. Roku Í667 stavitel D. Augustin barokně zaklenul a upravil presbytář.  Po požáru roku 1686 byl kostel do roku 1693 znovu upravován raně barokně. Od roku 1859 asi do roku 1866 byl kostel regotizován podle návrhů  B.Gruebera staviteli J.a M.Červeným (roku 1863 ukryta barokní klenba presbytáře pod nižší pseudogotickou klenbu a stavební články byly skryty sádrovou dekorací. Roku 1865 byl regotizován vršek jižní věže, od 80. let regotizoval stavbu i J. Mocker (restauroval okno v západním průčelí). V 1etech 1913—18 restauroval kostel do původní gotické podoby Kamil Hilbert za sochařské spolupráce Václava Suchardy,odstranil pseudogotické úpravy Grueberovy (až na úpravu vrcholu jižní věže), nově zaklenul presbytář, otevřel zazděná okna, znovu spojil veliký jižní portál v presbytáři, klenbu jižní předsíně u presbytáře přenesl do patra severní věže. Dále  restauroval nebo nově vytvořil kružby oken a upravil portály.


Kostel je rozlehlé bazilikální trojlodí s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovou kamennou jižní věží, v západním průčelí ze severní cihlové věže v jižním průčelí zůstalo zachováno jen patro, téměř nově byla vystavena Hilbertem. Po severní straně presbytáře jsou dvě obdélné prostory staré sakristie (dnes depozitáře)a kaple, po jeho jižní straně je obdélná bývalá kaple sv. Doroty(dnes sakristie) a čtvercová předsíň. Na jižní i severní straně lodi jsou čtvercové předsíně, severní je  upravena po roce 1634 jako kaple.


Západní průčelí je s gotickým portálem, nad nímž je kamenná socha Madony od Š.Zálesáka a nad ní gotické okno, průčelí vrcholí štítem se slepými cihlovými kružbami, průčelí je sevřeno dvojvěžím. Severní cihlová věž sahá jen do výše římsy pod štítem, jižní kamenná věž je  zdobená gotickými okny, rámovanými fiálami a pod římsou gotickými reliéfy znaků. Věž vrcholí novogotickým patrem s jehlancovou špicí. Stěny kostela člení opěráky a gotická okna s kružbami (zejména v presbytáři doplňovanými a restaurovanými Kemilem Hilbertem) V presbytáři nad jižní předsíní byla restaurovaná rozeta. Zevně na jižní předsíni lodi je pozdně gotický portál s přetínanými pruty v ostění rámovaném oslím hřbetem,s krásnou bohaté kovanou renesanční mříží ze sklonku 16.století. Z předsíně do lodi je gotický profilovaný portál z 50. let 14.století. Portál jižní předsíně presbytáře je novogotický od Václava Suchardy, z předsíně do presbytáře je veliký, bohatě profilovaný,raně gotický portál, nad ním je socha Přemysla Otakara II.


Původní severní předsíň lodi (dnes kaple) je upravena zevně barokně.  Presbytář je zaklenut dvěma poli křížové žebrové klenby a v závěru paprsčitě, žebra jsou nesena svazky přípor spadajícími až k zemi s hlavicemi zdobenými listovím (většinou restaurovány Hilbertem). Triumfální oblouk je hrotitý, vysoká střední loď je sklenuta čtyřmi poli křížové žebrové klenby na baldachýnové konzoly s erbovými svorníky. Nižší severní loď je zaklenuta rovněž čtyřmi poli křížové žebrové klenby, jižní loď třemi poli a na západní straně v podvěží hvězdovou žebrovou klenbou z dílny Parléřovy, nesenou figurálními konzolami se symboly čtyř evangelistů. Z téže dílny je portál se znakem města Nymburka, vedoucí z podvěží na schody na kruchtu a portál s reliéfem Veroničiny roušky, z věže na kruchtu. Stará sakristie je sklenuta křížovou žebrovou klenbou (Hilbertovou),kaple po severní straně presbytáře je zaklenuta  jedním polem křížové žebrové raně gotické klenby(žebra jsou klínového profilu), bývalá kaple (dnešní sakristie) po již. straně presbytáře je sklenuta dvěma poli křížové žebové klenby na baldachýnových konzolách, jižní předsíň u presbytáře je uzavřena armovaným stropem (Hilbertovým), původní síťová klenba předsíně (podobná parléřovské klenbě v podvěží, ale na žebrech jemnějšího profilu) byla Hilbertem roku 1916 přenesena do patra severní věže. Jižní předsíň lodi je sklenuta síťovou pozdně gotickou klenbou, severní předsíň lodi křížově s hřebínky. V presbytáři jsou trojdílné gotické sedile. V západní části lodi je kruchta, rozšířená kolem roku 1600.


V jižní sakristii je  nápis z roku 1370 a figurální výjevy po roce 1370, v jižní lodi jsou zbytky maleb, jež pokrývaly původně stěny všech lodí (objevené roku 1863, které představují sv. Zikmunda, Václava, Ludmilu, N.Trojici, Adama a Evu aj.); malby nalezené vprebytáři předal roku 1915 K. Hilberl muzeu. Na poprsnici kruchty fresky kolem  roku 1600, na čelních stěnách jižní boční lodi od V. Kramolína ze 3.čtvrtiny 18.století oltářní architekturu. Na klenbě presbytáře jsou fresky A.Scheinera z roku 1915.

Hradby v Nymburce byly vybudovány z velice odolných cihel

Vybavení kostela je  barokní a pseudoslohové, hlavní oltář je rozvilinový, rámový, od F. M. Katterbauera z roku 1701 s obrazem sv.Jiljí, tabernákl i menza je dle návrhu K. Hilberta z roku 1918, boční branky se sochami a reliéfy sv. Petra a Pavla od F. Adámka z Benátek nad Jižní z roku 1761 jsou nyní za hlavním oltářem. Boční oltáře v lodi jsou pseudoslohové s obrazy od J. Hellicha ze 60. let 19. století. V severní kapli při presbytáři na rokokové tumbě (původně z hlavního oltáře), rozvilinový oltář  z doby kol roku 1700, se sochou Panny Marie Vídeňské. Kazatelna je barokní, s reliéfy evangelistů, snad od F.Adámka, kol r. 1760. V severní lodi je gotická kamenná socha sv. Mikuláše s donátorem z průčelí kostela — z parléřovského okruhu, kol r. 1370.


V presbytáři je deskový obraz Poslední večeře Páně od J. Montana ze Dvora Králové z r.1604; obraz sv. Karla Boromejského, obraz sv. Václava a Floriána od V. Kramolína z roku 1770; obraz sv. Jiří od V. Mánesa z r.1823. Lavice v boč. lodích jsou rokokové z poloviny 18. stol.; cínová křtitelnice je z roku 1488 od O.Ptáčka; cínový svícen je z r. 1804; skříň. varhany dle návrhu Mockera z r.1899. V presbytáři je mramorový náhrobek rodiny Hlavniců z r. 1599, v severní kapli jsou náhrobníky z r. 1594 a 1616. V jižní sakristii je barokní skříň z 1. pól. 18. století a čtyři obrazy (Narození Páně, Klanění králů, Sv. Anna Samatřetí a Korunování P. Marie), vesměs snad od V. Kramolína; v depozitáři řezba Piety z původního špitálu, barokní před rokem 1700.