Město ležící v hanácké oblasti hornomoravského úvalu má poměrně zajímavý erb. Tvoří jej červený štít a na něm je vydra držící v tlamě štiku. Jádrem původní osady byla Chropova tvrz (odvozená od obecného jména chrop, tj. chrapoun, lenoch či darebák).

Kostel sv. Jiljí se nachází ve východním průčelí náměstí a tvoří jeho výraznou dominantu. Nese jméno opata sv. Jiljí, který podle legendy přišel jako poustevník z Řecka až do Francie, kde se v údolí řeky Rhôny usadil v jeskyni hluboko v lesích. Živil se mlékem laně, která ho každý den navštěvovala. Na místě jeskyně byl založen benediktinský klášter Saint-Gilles, ve kterém byl Jiljí prvním opatem. Klášter se stal poutním místem na trase do španělského Santiaga de Compostela.


Pozdně románské jádro kostela pochází asi z poloviny 13. století a až o 500 let později k němu byla přistavěna loď se zvonicí v barokním slohu, tzv. josefínském. Vybudovat jej dal olomoucký arcibiskup Maxmilián z Hamiltonu, jehož znak můžeme najít i na klenbě před kněžištěm. Vysvěcen byl 10. září 1780 arcibiskupem Theodorem Colloredo-Waldsee. Na severní straně se přimyká k lodi zaklenutá mariánská kaple Panny Marie Lurdské postavena v roce 1890.

Vzácnou ozdobou barokního chrámu je bezesporu kazatelna a zejména mistrovsky vytvořená křtitelnice od neznámého autora, která v životní velikosti zachycuje křest Ježíšův sv. Janem Křtitelem. Na levé straně si můžeme prohlédnout kazatelnu s baldachýnovou stříškou, s níž splývá bílá draperie se zlaceným třepením, přidržovaná na stěně dvěma andílčími hlavičkami. Je zde také umístěna skupina andílků s deskami desatera.


Hlavní oltář sv. Jiljí s novodobým svatostánkem zdobí obraz duchovního patrona kostela, jak v kutně klečí s rozepjatýma rukama před jeskyní, za ním laň, vpravo vidíme skalku s křížem a otevřenou knihou a opatské roucho s berlou. Po stranách jsou umístěny sochy sv. Mikuláše a snad Prokopa. Tato sochařská výzdoba i architektura oltáře pochází z druhé poloviny 18. století.

Nad vchodem do kaple byl dříve umístěn obraz patrona kostela z 2. poloviny 18. století, který byl zřejmě původně umístěn na hlavním oltáři. V současnosti je však uložen ve farním depozitáři.

Zvon ve věži je ozdoben reliéfem archanděla Michaela a pochází z konce 19. století. Z té doby pocházejí také první zmínky o varhanách v tomto kostele, kdy byly údajně pořízeny nové. Od té doby však byly dvakrát vyměněny a od konce 20. století jsou zde varhany digitální. Původně kostel obklopoval také hřbitov, na kterém se pochovávalo až do roku 1814.

Přestože v Chropyni hodová tradice, připadající dle patrona kostela na 1. září, během totalitního režimu zanikla, současní farníci se nyní opět snaží o její obnovu.