O samotném založení kostela sv.Jiří v Přimdě není známo mnoho, původně snad část zdiva je ještě románská, první zmínky najdeme už v roce 1369. Jeho základem se zřejmě stala původní  kaple a ještě ve 14. století byl několikrát přestavován, k presbytáři byla přistavěna gotická loď a mohutná věž, aby se pak zachoval v téměř nezměněné podobě po staletí až do dnešních dnů.


Kostel je jednolodní obdélný s pětiboce uzavřeným presbytářem s obdélnou sakristií po severní straně, má čtvercovou předsíň na jižní straně lodi a mohutnou hranolovou věž před západním průčelím. Presbytář je sklenut jedním polem křížové žebrové klenby, triumfální oblouk je hrotitý, loď je sklenuta dvěma poli křížové klenby s hřebínkovými žebry na vtažených pilířích. V podvěží je kruchta sklenutá podklenutá valeně. Z presbytáře vede do sakristie gotický hrotitý portálek.


Na jižní straně hranolové kostelní věže jsou dva erby, vtesané do kamene. První, patřící přimdskému purkrabímu, rytíři ze Sedlic, tvoří dvě zkřížené halapartny se širokými sekyrami. Druhý znak patří rytíři von Gleisenthal, který v 15. století držel Přimdu jako léno. Dále je zde zazděna gotická osmiboká křtitelnice.


Letopočet vytesaný do kamene v malé předsíni upomíná na rekonstrukci roku 1582, ke stavebním úpravám kostela (konkrétně zvýšení věže na 33 m) došlo také mezi lety 1824-26. Další restaurace byla provedena v letech 1824-26, kdy byla zvýšena věž kostela do výšky 33 m. Pod kazatelnou je krypta, v níž bylo uloženo na přelomu 17. a 18. století celkem 7 rakví. Krypta je uzavřena. Dominantu skromně dekorovaného interiéru vytváří při pohledu k oltáři tři okenní vitráže s mozaikami nejvýznamnějších českých světců, sv. Vojtěcha, Sv. Jiří a Sv. Václava.  Na první pohled nenápadná stavba kostela sv. Jiří, ukrývá pod skrovným zevnějškem mnohé netušené poklady.