Goticko-renesanční kostel je jednolodní, obdélný, s polokruhovým závěrem a se čtvercovou sakristií po východní straně. Kostel je opatřen opěráky, prolomen vysokými okny s nepatrně lomeným záklenkem a s kružbami, západní štít je odstupněný, třípatrový, s volutami po stranách.
Vnitřek s neodlišeným presbytářem je sklenut valenou klenbou s lunetami, jejíž úseky sbíhají na pilastry a s hvězdovým vzorem štukových žeber. Tříramenná kruchta na pilířových arkádách, křížově podklenutá, s dřevevěným patrem ze 17. století. Sakristie je sklenuta křížově. Kostel byl původně ornamentálně vymalován, na klenbě je znak města Velvar a krále Matyáše, odkryté a restaurované roku 1913 J. Kejmarem.
Zařízení kostela je barokní, z doby kolem roku 1680 a kolem roku 1700. Hlavní oltář je od J. Harschera z roku 1698, akantový, rámový, s obrazem sv.Jiří od P. Maixnera z roku 1879 a původním obrazem archanděla od Fr. V. Tobiáše. Oltář Klanění sv. Tří králů je raně barokní, z doby kolem roku 1680, s bohatým boltcovým ornamentem. Boční oltáře sv. Isidora a arch. Gabriela jsou z doby kolem roku 1700, rámové, s velkolistým akantem.
Kazatelna je raně barokní, se sochou Vítězného Krista na stříšce, lavice jsou raně barokní z 2. poloviny 17. století. Varhany jsou z konce 17. století, sochy Panny Marie a sv. Jana z doby kolem roku 1690, sošky dvanácti apoštolů od J. J. Harschera z doby kolem roku 1700; obraz Krista Trpitele v bohatě řezaném rámu s boltcovým ornamentem, s trsy ovoce a s andílčími hlavičkami;obraz Snímání z kříže (kopie dle P. P. Rubense) v akantovém rámu, z doby kol roku 1700. Na severní straně kostela náhrobní deska klasicistní z doby kolem roku 1800.
Nepřehlédnutelnou dominantou Velvar je kostel sv.Kateřiny
Podle : Kol., Umělecké památky Čech V/Ž, 4.svazek
TIC Velvary