Obec Bělice, část městečka Neveklov se nalézá v okrese Benešov, asi 5 km severozápadně od Neveklova.Jedinou dominantou obce Bělice je kostel zasvěcený sv.Máří Magdaleně, zmiňovaný poprvé v písemných pramenech roku 1350 jako kostel farní. Byl založen pravděpodobně ostrovským klášterem, ves je zmiňována již v roce 1310, do husitských válek byla v držení ostrovského kláštera.
Po husitských válkách byla zastavena vladykům z Netluk, od roku 1522 byli novými patrony kostela rytíři Bechyňové z Lažan na Netlukách, kteří kostel obsazovali kališnickými faráři. Od roku 1623 fara osiřela a kostel byl spravován faráři z okolí. Později byl v 18.st. barokně upraven a v roce 1877-8 tehdejším majitelem panství Janem Václavem Caretto z Millesimu upraven do nynější podoby.
Presbytář kostela o jednom obdélném poli a pětibokém závěru s mohutnou hranolovou severní věží, k němu je přpojena lehce širší obdélná loď. Severní lomený portál lodi s jemně profilovaným lineárním ostěním zužuje dodatečná zazdívka, obsahující prostý okosený zalomený vnitřní portál.
Klínová, prostě vyžlabená žebra křížové a šestipaprskové klenby, vybíhají na hrubých kalichovitých hlavicích. Sanktutář je vložen druhotně a vrcholí mitrovým tympanonem a lichou kružbičkou a kytkou.
Do valeně zaklenuté sakristie v podvěží vede sedlový portál. Kostelní vež je zdobena hodinami.
U kostela se nachází menší hřbitov, volně přístupný.
Pohled od východu
Po husitských válkách byla zastavena vladykům z Netluk, od roku 1522 byli novými patrony kostela rytíři Bechyňové z Lažan na Netlukách, kteří kostel obsazovali kališnickými faráři. Od roku 1623 fara osiřela a kostel byl spravován faráři z okolí. Později byl v 18.st. barokně upraven a v roce 1877-8 tehdejším majitelem panství Janem Václavem Caretto z Millesimu upraven do nynější podoby.
Půdorys kostela
Presbytář kostela o jednom obdélném poli a pětibokém závěru s mohutnou hranolovou severní věží, k němu je přpojena lehce širší obdélná loď. Severní lomený portál lodi s jemně profilovaným lineárním ostěním zužuje dodatečná zazdívka, obsahující prostý okosený zalomený vnitřní portál.
Portál v severní stěně
Klínová, prostě vyžlabená žebra křížové a šestipaprskové klenby, vybíhají na hrubých kalichovitých hlavicích. Sanktutář je vložen druhotně a vrcholí mitrovým tympanonem a lichou kružbičkou a kytkou.
Sanktuář
Do valeně zaklenuté sakristie v podvěží vede sedlový portál. Kostelní vež je zdobena hodinami.
U kostela se nachází menší hřbitov, volně přístupný.
Podle : Vlasák Antonín Norbert, Bibliotéka místních dějepisů - Okres neveklovský
Líbal Dobroslav, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek
Podlaha Antonín, Posvátná místa království Českého II.díl
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)
