Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově u Broumova uzavírá řadu významných sakrálních staveb tzv. skupiny broumovských venkovských kostelů. Tato skupina představuje jedinečný soubor barokních památek spojených se jménem Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově je nejnáročnější stavbou broumovské skupiny.


Kostel sv. Maří Magdaleny v Božanově je situován v centru obce. Toto centrum, jakási urbanisticky nevyjádřená náves, je podmíněno pronikem dvou komunikací. Cesty podél Božanovského potoka, směřující od JZ k SV, s rozptýlenou zástavbou, a na ní zhruba kolmou přístupovou komunikací od Broumova a Martínkovic.Kostelní stavba stojí na mírně vyvýšené poloze nad obcí, je obklopena hřbitovem. Svou situací a působením je základní architektonickou dominantou, podstatně zhodnocující charakter centrálního prostoru obce.


Situace stavby je již předbarokní, neboť na jejím přibližném místě stával středověký dřevěný kostel nejpozději od poloviny 14. stol. Situování kostela je i klíčem k podchycení povahy urbanistického vývoje Božanova. Přístupová trasa od Broumova je stará a spojovala Broumov s Radkówem (Hrádek v Kladsku) v dnešní Polské republice. Předpokládá se, že původní vesnice se nacházela v místě dnešní "návsi" při kostele. Teprve později se Božanov rozvíjel směrem proti a po proudu Božanovského potoka. Tato změna však neovlivnila funkci urbanistického centra. V současnosti vlastně nástupní prostor obce sehrává tuto funkci nadále a kostel je jeho nejvýznamnější architektonickou dominantou , podstatně konstituující jeho kulturní atmosféru. Tato situace je pregnantě vyjádřena při pohledech od JV a V. Současný urbanismus Božanova lze velmi dobře sledovat z vyhlídky Koruna v Broumovských stěnách. V pohledech z přístupové komunikace od Broumova a Martínkovic se ze vzdálenějších míst uplatňuje především věž kostela, jehož hmota je ponořena pod horizontem pohledu. Teprve z místa terénního zlomu se kostel uplatní při silnici jako cílová dominanta , uvádějící zároveň zástavbu vesnice.


Kostel je na kruhovém půdorysu, s elipsovitou vstupní částí a jí odpovídajícím presbytářem, v jehož ose je hranolovitá věž . Je situován k jihu. Hlavní (severní) průčelí vyvrcholeno štítem se sochou Maří Magdaleny v nice, v konkávně vybraných nárožních vstupní části a presbytáře niky. Stěny jsou členěny zdvojenými lizénovými rámci, okna obdélníková s půlkruhovými záklenky a rámováním, na jižní straně věže vsazen nevelký reliéf Bičování ze 16. století.


Ústřední prostor s obíhajícím kaplovým ochozem, v diagonálách patrovým, zaklenut kopulí s osmi výsečemi, s nevelkou freskou uprostřed (přelamována). Stěny jsou členěny pilastry a římsami, boční stěny ochozových kaplí nikami. Presbytář a vstupní část zaklenuty klášterní klenbou se čtyřmi výsečemi. Sakristie v podvěží zaklenuta plackou se štukovým rámem. Hlavní oltář novobarokní, boční oltář Panny Marie z 1. pol. 18.stol. s pozdějšími barokními sochami sv. Markéty a Kateřiny, a novodobým obrazem. Protější oltář Ukřižování v podobě rozměrného rokokového rámce s původním průměrným obrazem. Rokoková kazatelna, v nikách kaplí sochy sv. Barbory, Apolonie, Madony s dítětem, Jana Nepomuckého, Panny Marie z 18. stol. V presbytáři obraz sv. Petra a Pavla z poloviny 18. století. Kamenná křtitelnice je z 18. století. Nad hlavním vchodem do kostela kamenná deska se znakem broumovského a břevnovského kláštera. Brána na hřbitov zachovaná v pozdně gotickém stavu z konce 15. stol.