Farní kostel sv. Martina ve Strážišti v severní části okresu Plzeň-sever se připomíná již roku 1250 za husitských válek byl pobořen. Plaský opat Linhart jej dal v letech 1521-1529 opravit. Z původní stavby zůstal jen presbytář. Marie Gabriela Lažanská dala v letech 1713 až 1720 přistavit novou loď.
Kostel je jednolodní s odsazeným trojbokým presbytářem s opěráky a s dvěma hranolovými věžemi, jejichž přízemí slouží jako sakristie. Presbytář byl původně gotický, dolní části věží možná románské. Loď na místě pravděpodobného vícelodí (nebo jako dnes plochostropé kratší lodi), západní část zřejmě prodloužena v baroku.
Hlavní vstup je od severu, okna jsou s kruhovými záklenky. Fasády jsou členěny lizénovými rámci.. Zvonová patra obou věží mají velká, polokruhovitě zakončená okna, nad nimi jsou cibulové báně kryté plechem. Střecha lodi je valbová.
Zařízení kostela je z 2.poloviny 18.století, hlavní oltář je barokní rámový, oltářní obraz sv. Martina namaloval manětínský děkan J.F.Händel. Dva protější oltáře sv.Jana Nepomuckého a Immaculaty jsou deskové. Ve hřbitovní zdi za presbytářem je náhrobník plaského opata Fortunata Hartmana z roku 1765.
Půdorys kostela
Kostel je jednolodní s odsazeným trojbokým presbytářem s opěráky a s dvěma hranolovými věžemi, jejichž přízemí slouží jako sakristie. Presbytář byl původně gotický, dolní části věží možná románské. Loď na místě pravděpodobného vícelodí (nebo jako dnes plochostropé kratší lodi), západní část zřejmě prodloužena v baroku.
Interiér kostela
Hlavní vstup je od severu, okna jsou s kruhovými záklenky. Fasády jsou členěny lizénovými rámci.. Zvonová patra obou věží mají velká, polokruhovitě zakončená okna, nad nimi jsou cibulové báně kryté plechem. Střecha lodi je valbová.
Boční oltář sv.Jana Nepomuckého
Zařízení kostela je z 2.poloviny 18.století, hlavní oltář je barokní rámový, oltářní obraz sv. Martina namaloval manětínský děkan J.F.Händel. Dva protější oltáře sv.Jana Nepomuckého a Immaculaty jsou deskové. Ve hřbitovní zdi za presbytářem je náhrobník plaského opata Fortunata Hartmana z roku 1765.
Podle : Kol.,Umělecké památky Čech P/Š, 3. svazek
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
