Sakristie má zajímavý vstupní sedlový portál s reliéfním erbem v tympanonu a dvě pole křížové klenby zdobí ve vrcholu dva terčové svorníky s reliéfem pětilisté růže.
Vertikálně rozvedený polygonální presbytář má křížovou a paprsčitou klenbu usazenou zčásti na příporách s kalichovými hlavicemi a z části na zajímavě rozštěpených konzolách zdobených za oltářem maskami. Do období středověku patří i dvoudílné sedile v jižní stěně kněžiště s severní portál lodi. V době baroka byl kostel opraven – změněny záklenky původně lomených oken a ve 30. letech 19. století byla přistavěna západní věž.
Hlavní dominantou tohoto farního kostela je jeho neobvyklá kazatelna, která sem byla přenesena v roce 1786 ze zrušeného poutního kostela sv. Barbory u Majdaleny. Ikonograficky pozoruhodná kazatelna je jediná tohoto typu v jižních Čechách. Jedná se o barokní kazatelnu ve tvaru velryby (obdobná je např. Mnichovicích U Prahy), která nám může připomenout příběh byblického starozákonního proroka Jonáše, kterého Bůh poslal zvěstovat boží poselství do města Ninive, a kterého při jeho pouti na moři spolkla a poté opět vyvrhla velryba.
V Česku se kazatelny obdobného provedení kromě Bošilce dochovaly pouze v kostele sv. Jakuba v Kratonohách a kostele Narození Panny Marie v Mnichovicích. Věž z roku 1836 nahradila původní dřevěnou zvonicí.
Nad vstupním portálem do kostela je obraz ze života svatého Martina. Znázorňuje okamžik, kdy šlechetný rytíř Martin dává ubožákovi půl svého pláště, a poté zjišťuje, že ubožákem je sám Ježíš. Kostel sv. Martina je hřbitovní, je nově opraven a zajímavostí jsou též sluneční hodiny s obrazy zvířat.
Pod kostelem se rozlévá jeden z nejstarších a největších rybníků Česka, rybník Bošilecký.
Podle webu NPÚ