V lednu a únoru 1421 táborské vojsko Dobřany opakovaně vyplenilo, v roce 1620 vyhořel (tehdy asi nahrazeny klenby rovným stropem). V letech 1756 – 1758 proběhla rozsáhlá přestavba – v lodi a presbytáři provedeny nové klenby, vstupní a okenní otvory, dále byla nově přistavena sakristie, kaple,oratoře, západní předsíň a asi i drobné boční předsíňky a v lodi byla postavena kruchta. Členění fasád, klenby a otvory těchto přístavků dochovány dodnes, z doby přestavby jsou i všechny krovy včetně sanktusníku.
Presbytář je sklenut plackovými klenbami, ozdobenými pozdně barokními freskami z 2. poloviny 18. století a obrazy od Františka Julia Luxe (freska Nejsvětější Trojice s anděly) a K. Legáta (olejomalba znázorňující sv. Vavřince na postranním oltáři).
Na hlavním oltáři sv. Mikuláše je obraz sv. Mikuláše, jehož duši andělé nesou k Bohu, který má být jakýmsi oknem do nebe, po stranách sochy sv. Václava a sv. Floriána a andělů s plamennými meči.
V 19. i 20. století byla vyztužována konstrukce sanktusníku a opravovány krovy. Zvonice byla postavena v letech 1694 až 1700 L. Tronnerem; zdivo této fáze asi končí ve 3. patře v rovině ústupku, členění fasád, klenba přízemí, vstup a okénka 1. a 2. patra zřejmě z této doby. Horní část 3. patra, 4. a 5. patro nadstavěny v roce 1865, při těchto úpravách vznikla také okna 3. a 4. patra. Za druhé světové války objekt poškozen, při následné opravě byla báň nahrazena stanovou střechou, nově byly provedeny dřevěné stropy, schodiště a zvonová stolice a v roce 2001 byla obnovena
Podle : web NPÚ
Kol.,Umělecké památky Čech A/J,svazek první