Celkové panorama Horek nad Jizerou je neodmyslitelně spjato s výstavnou dominantou kostela svatého Mikuláše, který nechal vystavět v letech 1723-1738 František Mikuláš Hartmann z Klarštejna.


Nejstarší zmínky o kostele v Horkách pocházejí z roku 1357, jednalo se o kostel dřevěný, stojící v místech dnešní stavby, ovšem s kněžištěm směrovaným k východu. Autorem současného kostela je Mikuláš Rossi, mladoboleslavský stavitel italského původu. Kromě architekta se nám ve smlouvách zachovala i jména ostatních umělců a řemeslníků, z nichž se vyjímá autor tří oltářních obrazů, pražský malíř Jan Kajetán Mons, a ovšem zejména jméno slavného sochaře Matyáše Bernarda Brauna, autora oltářů, kazatelny a několika soch. Braunova účast na výzdobě kostela je dobře zdokumentována – za zhotovení tří oltářů dostal 1 cent másla, 2 sudy piva a 1105 zlatých. V prvé řadě účast Braunova činí z horeckého kostela památku prvořadé úrovně.


Kostel je typickou barokní stavbou obdélníkového půdorysu s průčelím členěným pilastry, s dvoupatrovou cibulovitou věží ve štítu. Na bočních stranách prolamovaného štítu jsou pískovcové pyramidky. V průčelních nikách jsou umístěny sochy sv. Vavřince, sv. Šebastiána a sv. Mikuláše.


Hlavní oltář byl zdoben sousoším Svaté Trojice a sochami sv. Víta a sv. Václava z dílny M. Brauna a oltářním obrazem sv. Mikuláše od J. K. Monse. Boční oltáře byly rovněž bohatě zdobeny sochami světců a puttů - andílků. Kazatelna se sochami Čtyř evangelistů je vyzdobena reliéfem Křtu Páně. Socha svatého Jana Nepomuckého na zpovědnici nese rovněž znaky braunovské školy. Součástí chrámového inventáře je i cínová křtitelnice z roku 1575 s reliéfním výjevem Kristova křtu. Na kruchtě se nachází varhany, zhotovené Jiřím Dvorským z Prahy.          

Okolo kostela se prostírá bývalý hřbitov s kostnicí, postavenou současně s kostelem. Kostnice je dvoupatrová a pohřbívalo se v ní do roku 1874. Ke kostelu vede ze vsi dlouhé schodiště, které bývalo ukončeno dřevěnou brankou s dodnes zachovanými, ale silně poškozenými sochami Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Schodiště bylo lemováno dnes ještě částečně zachovanými pískovcovými balustrádami.