Někdy v 80.-90.letech 14.století byly ve zdech sakristie presbytáře usazeny kružbové konzoly a výběhy žeber pevně svázané se stěnou, kostel však zůstal nakonec nesklenutý. V první nebo druhé polovině čtvrtině 15.století došlo k vložení nynější síťové klenby bez svorníků. Původní klenba lodi byla snesena a byly dostavěny dva páry osmibokých pilířů, které přeměnily dispozici kostela na trojlodní. Mezi pilíři bylo rozepjato devět obdélných křížových polí, jejichž vyžlabená žebra vybíhají přímo z pilířů a při stěnách jsou podchycena jehlancovými konzolami. Toto nové trojlodní uspořádání na čtvercovém půdorysu má hlavní loď výrazně širší s ohledem na rozměry vítězného oblouku. Vchod do kostela, který vznikl po rozšíření roku 1820, je v ose západního průčelí.
Trojlodní kostel sv.Mikuláše s polygonálně ukončeným presbytářem, sakristií na severní straně kostela, depozitářem na jižní straně a zvonici prorůstající lodí při západním průčelí. Středověká loď na čtvercovém půdorysu představuje východní polovinu dnešní lodi. Její rozsah na vnějšku prozrazují opěrné pilíře , z nichž nárožní jsou postaveny diagonálně.
Dva páry osmibokých pilířů se stejně profilovaným soklem dnes vynáší šest obdélných křížových políc, jejichž klínová vyžlabené žebra vybíhají přímo z pilířů a při stěnáchje nesou polygonální jehlancové konzoly. Poslední trojice klenebních polí byla stržena při rozšíření kostela v roce 1820.
Vnitřní vybavení kostala je pseudogotické, na hlavní oltáři je obraz sv.Mikuláše od R.Váchy z roku 1887, sochy sv.Petra a Pavla jsou od J.Kiefergera. V kostele se také nacházela dřevěná socha Madony z roku 1410, která je dnes umístěna v Alšově jihočeské galerii.
Podle : Lavička Roman. Pozdně gotické kostely na rožmberském panství
Kol., Umělecké památky Ćech P/Š, svazek třetí