Vesnice Suchdol vznikla na levém břehu Lužnice, při významné dálkové cestě z Třeboně do rakouské Weitry a Schremsu v místech, kde se od západu napojovala komunikace z Trhových Svinů a Borovan. Kostel sv.Mikuláše (původně sv.Bartoloměje a sv.Markéty) vznikl v 60.letech 14.století v jednoduché plochostropé formě.


Někdy v 80.-90.letech 14.století byly ve zdech sakristie presbytáře usazeny kružbové konzoly a výběhy žeber pevně svázané se stěnou, kostel však zůstal nakonec nesklenutý. V první nebo druhé polovině čtvrtině 15.století došlo k vložení nynější síťové klenby bez svorníků.  Původní klenba lodi byla snesena a byly dostavěny dva páry osmibokých pilířů, které přeměnily dispozici kostela na trojlodní. Mezi pilíři bylo rozepjato devět obdélných křížových polí, jejichž vyžlabená žebra vybíhají přímo z pilířů a při stěnách jsou podchycena jehlancovými konzolami. Toto nové trojlodní uspořádání na čtvercovém půdorysu má hlavní loď výrazně širší s ohledem na rozměry vítězného oblouku. Vchod do kostela, který vznikl po rozšíření roku 1820, je v ose západního průčelí.


Trojlodní kostel sv.Mikuláše s polygonálně ukončeným presbytářem, sakristií na severní straně kostela, depozitářem na jižní straně a zvonici prorůstající lodí při západním průčelí. Středověká loď na čtvercovém půdorysu představuje východní polovinu dnešní lodi. Její rozsah na vnějšku prozrazují opěrné pilíře , z nichž nárožní jsou postaveny diagonálně.


Dva páry osmibokých pilířů se stejně profilovaným soklem dnes vynáší šest obdélných křížových políc, jejichž klínová vyžlabené žebra vybíhají přímo z pilířů a při stěnáchje nesou polygonální jehlancové konzoly. Poslední trojice klenebních polí byla stržena při rozšíření kostela v roce 1820.


Vnitřní vybavení kostala je pseudogotické, na hlavní oltáři je obraz sv.Mikuláše od R.Váchy z roku 1887, sochy sv.Petra a Pavla jsou od J.Kiefergera. V kostele se také nacházela dřevěná socha Madony z roku 1410, která je dnes umístěna v Alšově jihočeské galerii.