Na svahu na hřbitově ve Vinci stojí románský kostel sv.Mikuláše, původní je doložen již ve 12. století, nynější je  z doby kolem roku 1240, kostel je jeden z nejvýznamnějších románských kostelů v českých zemích.


Kostel má čtvercovou loď z tesaných kvádrů, s polygonální apsidou a bedněnou vížkou, krytou stanovou střechou. Vnějšek lodi je členěn lizénami a obloučkovým vlysem, nad severním portálem, půlkruhovým, sloupovým, bohatě profilovaným.  


Portál vyrůstá z trnože, na které dosedá ostění portálu se zapuštěnými polosloupky do pravoúhlých ústupků, nad nimi je římsa a archivolty se zapuštěnými pruty. Hlavice sloupků jsou ozdobeny ornamentem z geometrických a rostlinných motivů. Dva představené sloupky s šikmo karnelovými sloupky mají hlavice ozdobené reliéfy orlů.


V tympanonu je primitivní reliéf krucifixu a dvě ležící postavy. Nad římsou je čtyřlístkové okno, které osvětluje tribunu. Na apsidě jsou nárožní polosloupky, obloučkový vlys a tři střílnovitá okna. Na rozích apsidy jsou polosloupky s drápky na patkách a se zdobenými hlavicemi a lizény zdobící apsidu jsou nahoře spojené obloučkovým vlysem, nad kterým je zubořez a římsa lemovaná palmetami.


Vnitřek kostela je plochostropý, loď je z poloviny vyplněna tribunou, přístupnou z přízemí schodištěm v síle jižní stěny lodi; od ní je tribuna oddělena plnou stěnou, otevřenou bohatě profilovaným obloukem s obloučkovým vlysem a sdruženými okénky.


Tribuna spočívá na pilíři a je podklenuta dvěma kříži s konzolami a pasy spočívajícími na přízedních pilířích, triumfální oblouk je podklenut pasem na přízedních sloupcích; apsida je sklenuta poloplackou, kdysi byla  podepřena žebry, po nichž zbyly přízední poloválcové přípory. Všechny hlavice jsou zdobeny reliéfními rozvilinami, na dřících je  řeménkový ornament.

Zařízení pseudoslohové, z r. 1886, kdy byl kostel puristicky restaurován.