Roku 1190 byl původní románský kostel darován knížetem Konrádem Otou nově založenému louckému opatství. Při obrovských požárech města v 1. třetině 14. století vzal starý kostelík za své, takže loucká vrchnost musela přikročit ke stavbě zcela nového chrámu. Architektonický vývoj budovy byl nesmírně složitý, odvíjel se v několika etapách v průběhu 14. a 15. století.
Hlavní část kostela má podobu vysoké trojlodní síně členěné mohutnými válcovými sloupy. V prosinci roku 1437 bylo v chrámu veřejně vystaveno mrtvé tělo císaře Zikmunda Lucemburského. Interiér kostela byl v baroku upravován (oltáře a plastiky), byly přestavěny některé boční kaple.
V kněžišti návštěvníka zaujmou unikátní gotické fresky, mistrné sanktuarium a krásná gotická plastika bičovaného Krista u kůlu. Za zmínku stojí také zajímavá barokní kazatelna v podobě zeměkoule a skvostné novogotické varhany na kúru. Věž kostela patří k nejmladším částem budovy, neboť vznikla teprve v polovině 19. století. Byla ke kostelu přistavena netradičně na jeho východní stranu, tj. za kněžiště. Původní věž kostela stála na jižní straně, v místech dnešní malé vížky.
Podle : web města Znojma