Původně raně gotická stavba kostela sv.Petra ve Slivici má dochovanou žebrovou klenbu, okna a portál. Zakladatelem kostela sv. Petra je první arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic.  Pozdně gotická věž pochází z přelomu 15. a 16. století. Následně byl kostel barokně upravován kolem roku 1696 a dále v 18. století.


Areál kostela je položen v severní části malé vísky a bezprostředně navazuje na komorní trojúhelníkovou náves. Areál tvoří kromě kostela recentní hřbitov, původně malý oválného půdorysu, novodobě značně rozšířený k severu o obdélný pozemek. Hřbitov je obehnán kamennou ohradní zdí s pilířovou branou na jižní straně.


Nevelký k jihovýchodu orientovaný jednolodní kostel podélného typu s krátkou obdélnou lodí a stejně vysokým odsazeným pětiboce uzavřeným presbytářem bez vnějších opěráků, k němuž na jihu přiléhá malá nízká obdélná sakristie. K jižnímu boku lodi je připojena malá čtvercová předsíňka, k jihozápadnímu nároží lodi je přistavěna mohutná hranolová věž, jež vystupuje celým svým objemem z půdorysného obvodu lodi, před západní čelo lodi vystupuje přístavek se schodištěm na kruchtu a do věže.


Stavba je vyzděna patrně převážně z lomového kamene, vnější průčelí omítnuta novou hladkou vápennou čistě bílou omítkou, pouze na západním průčelí lodi a na věži jsou omítky netónované v přírodní pískově šedé barvě. Nároží presbytáře i lodi jsou armována velkými pravidelnými hladce otesanými žulovými kvádry.

Hlavní oltář pochází ze 2. poloviny 17. století, portálový s novějším obrazem. Dva boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a Immaculaty v lodi při triumfálním oblouku jsou z doby kolem 1710, kazatelna z rrku 1715.


Velikou vzácností chrámu je gotická kamenná polychromovaná socha sv.. Petra. Je to vzácná práce z druhé poloviny XV. století prozrazující florentinskou školu. Její originál je v současnosti v Národní galerii v Praze, v slivickém kostele je umístěna dokonalá kopie. Socha reprezentovala české gotické umění na světových výstavách v Paříži a Montrealu.

Slivický kostel se stal také pohřebištěm mnoha okolních šlechtických rodů (Běšínů, Hupků, Měsíčků, Chanovských, Bechyňit z Lažan aj.).Dva zachovalé náhrobníky jsou z let 1590 a 1618.