Kostel sv. Vincence v Doudlebech v okrese České Budějovice, stojí na vyvýšené šíji ostrohu v prostoru někdejšího slovanského hradiště Slavníkovců. Připomíná se již počátkem 40. let 12. století, nejstarší části nynější stavby gotický presbytář a sakristie však pocházejí až ze století 14., v sakristii byly odkryty vzácné gotické fresky s výjevy Narození Páně a Klanění Tří králů z doby po roce 1350.
Loď s věží s byla přistavěna roku 1494, barokní úpravy a novostavbu věže v letech 1708 až 1709 provedl Petr de Maggi podle plánů Pavla Ignáce Bayera. Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny 18. století, na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu Madony doudlebské (originál z doby kolem roku 1440 chová Národní galerie v Praze), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově jihočeské galerii na Hluboké. Na věži jsou zavěšeny dva zvony, velký, odlitý roku 1876 v Bochumi a malý - umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí. Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí.
Kostel je jednolodní s dlouhým pravoúhlým presbytářem se sakristií na severní straně, věž je představená v západním průčelí. Vnějšek kostela je hladký, nečleněný, okna jsou pravoúhlá, na jižní straně lodi je pozdně gotický pravoúhlý profilovaný portál s reliéfním štítkem s pětilistou růží ve vrcholu. Na jižní straně presbytáře je pozdně gotická sedile, ne severní straně pozdně gotický kamenný sanktuář završený oslím hřbetem.
Sousoší Piety před kostelem, dílo českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z roku 1756.
Kostel sv.Vincenta
Loď s věží s byla přistavěna roku 1494, barokní úpravy a novostavbu věže v letech 1708 až 1709 provedl Petr de Maggi podle plánů Pavla Ignáce Bayera. Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny 18. století, na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu Madony doudlebské (originál z doby kolem roku 1440 chová Národní galerie v Praze), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově jihočeské galerii na Hluboké. Na věži jsou zavěšeny dva zvony, velký, odlitý roku 1876 v Bochumi a malý - umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí. Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí.
Půdorys kostela
Kostel je jednolodní s dlouhým pravoúhlým presbytářem se sakristií na severní straně, věž je představená v západním průčelí. Vnějšek kostela je hladký, nečleněný, okna jsou pravoúhlá, na jižní straně lodi je pozdně gotický pravoúhlý profilovaný portál s reliéfním štítkem s pětilistou růží ve vrcholu. Na jižní straně presbytáře je pozdně gotická sedile, ne severní straně pozdně gotický kamenný sanktuář završený oslím hřbetem.
Sousoší Piety před kostelem, dílo českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z roku 1756.
Podle : Kol.,Umělecké památky Čech A/J,1.díl
Braniš Josef, Soupis uměleckých a historických památek, politický okres českobudějovický
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
