Kostel sv. Wolfganga, jediný tohoto zasvěcení na území ČR, stojí uprostřed návsi obce Hnanice, zmiňované již roku 1200, kdy náležela k majetku kláštera premonstrátů v Louce u Znojma. Na místě léčivého pramene byl pravděpodobně na konci 13. století postaven prostý jednolodní gotický kostelík se studnou sv. Wolfganga. Roku 1471 vymohl loucký opat Jan Bavor udělení odpustků věřícím, kteří místo navštíví. Tito pak u studny sv. Wolfganga skládali příspěvky na stavbu kostela nového. Budování velkolepého poutního chrámu bylo zahájeno roku 1482 výstavbou západní věže s ochozem, která plnila fortifikační funkci, následně pokračovalo stavbou monumentálního pozdně gotického trojlodí s bočními portály datovanými letopočtem 1483.

Tympanony těchto portálů jsou zdobeny figurálními reliéfy a nesou erb olomouckého biskupa Jana Filipce. Tato díla vycházejí z tvorby sochaře Nicolause Gerharta působícího i v Podunají. Erb dalšího biskupa, Stanislava Thurza, s vročením 1498 se nachází na pamětní desce v interiéru. Účast dvou významných olomouckých biskupů, kteří se v Hnanicích nechali prezentovat jako stavebníci, potvrzuje mimořádný význam novostavby poutního kostela. Stavba je ojedinělá na našem území i svou umělecko-historickou kvalitou, např. lichá kružba kruchty má analogie v tvorbě vídeňské svatoštěpánské huti apod. Po vysvěcení trojlodí roku 1510 stavba již nepokračovala. Objekt je proto mimořádně hodnotným dokladem výstavby kostela, u něhož byl na místě plánovaného pozdně gotického presbytáře ponechán starší, odlišně orientovaný, středověký kostelík se studnou. Po vypálení během třicetileté války získalo trojlodí kostela barokní klenbu, nový krov a po roce 1657 i hodnotné barokní vybavení.


Jedná se o složitý soubor staveb, z nichž nejstarší představuje studniční kaple, původně románská loď chrámu nyní nakoso navazující na východní štít hlavního, pozdně gotického trojlodí, ukončená pozdně gotickým presbytářem s trojbokým závěrem. Na jižní straně na presbytář studniční kaple navazuje sakristie obdélného půdorysu s depozitářem v patře.


K jižní lodi studniční kaple byla přistavěna kaple sv. Linharta s trojbokým závěrem. Celý tento stavební soubor se pak stal pouhým doplňkem asi od roku 1480 budovaného mohutného pozdně gotického trojlodí čtvercového půdorysu s hranolovou věží v čele. Novostavba byla přinejmenším inspirovaná dílem huti Lorenze Speninga. Dochovány hodnotné kamenické články, úsek románské římsy s reliéfem vlka na zdi studniční kaple, pozdně gotické sedlové portály vstupů do trojlodí, bohatě profilované s kýlovitým záklenkem a kytkou.


V tympanonu jižního portálu kvalitní plastické reliéfy vítězného Krista s párem andělů na stranách držící nápisovou pásku, v rozích s erby nad nimiž mitra a kolčí helm, v tympanonu severního křídla je zpracován náměť Zvěstování Panny Marie. Vstupy jsou uzavřeny kovanými jednokřídlými dveřmi s dochovanými pozdně gotickými zámky, jižní s reliéfem lovce s laní, severní s leptopčtem 1496. Hranolová věž členěná průběžnými římsami a s armovanými nárožími je zakončena oktogonálním ochozem na krakorcích, nad nimi sklenutými okenními otvory. Nad sedlovou střechou studniční kaple je dochován sanktusník.