Kostel je sídlem kolegiátní kapituly u sv. Mořice v Kroměříži. Ze severu k němu přiléhá komplex Arcibiskupského gymnázia napojený Mlýnskou branou na Arcibiskupský zámek. Biskup tedy mohl chodit ze zámku do kostela „suchou nohou“.

V Českých zemích neobvyklé zasvěcení svatému Mořici zvolil biskup podle svého předchozího působiště, kostela sv. Mořice (Mauritia) v Magdeburku. Kostel prodělal v historii několik významných úprav a svoji dnešní podobu dostal při pseudogotické obnově po požáru v 19. století. Avšak vzhledem k tomu, že kostel vyhořel několikrát, je poměrně problematické jednoznačně určit, jak velká část současné stavby je původní.


K trojlodní síni přiléhá kaple Bolestné Panny Marie s pompézními náhrobky biskupů Wolfganga H. Schrattenbacha, který si kapli postavil jako místo svého posledního odpočinku, a Leopolda Egkha. Tato mariánská kaple je jedním z nejkrásnějších barokních interiérů v českých zemích. Starší náhrobek W. H. Schrattenbacha byl komponován do tvaru pyramidy. O něco později byl do výklenku naproti němu umístěn také náhrobek Egkhův.


Hlavní oltář s kamennou menzou a monumentálním dřevěným retabulem je datován rokem 1582.   Na obraze je patron kostela sv. Mořic, který podle legendy pocházel z Théb a jako velitel římské legie byl s ostatními legionáři popraven na počátku 4. století při pronásledování křesťanů. Úctu tohoto světce zavedl zakladatel chrámu, olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku. Jeho ostatky jsou uloženy v kněžišti před hlavním oltářem.

• 
  Interiér kostela

K severní zdi kněžiště se přimykají kanovnická a navazující vikářská sakristie. Mezi ní a kaplí Bolestné Panny Marie je vloženo dvouramenné točité schodiště ústící ve věži. Hranolové věže jsou zakončeny novogotickými zvonicovými nástavci. Zdejší farnost se může pochlubit netradičním unikátem; do roku 1942 měl tento kostel původně pět zvonů, pak je okupanti odvlekli a zůstal jen zvon sv. Marka. Po válce byly zvony opět vráceny až na sv. Josefa, jehož stopy končí někde u Hamburgu. Farnost má však uchovány unikátní originály nahrávek zvuků všech jednotlivých zvonů, které zde  ve 40. letech byly.

Nad portálem při vstupu ze západní strany si můžete všimnout litinové desky, která je věnovaná památce na požár kostela v roce 1836, rekonstrukci chrámu a nadstavbu věží o dvanáct let později. Severní podvěží bylo při regotizaci chrámu upraveno. Je zde vstup do vikářské sakristie a do 1. patra odsud vede točité schodiště do místnosti zaklenuté obdobně jako protilehlá prostora jižní věže.

V současnosti se zde u příležitosti zahájení školního roku a podobně významných událostí konají mše svaté pro studenty Arcibiskupského gymnázia nebo ve spolupráci s Klubem UNESCO pořádaný festival Hudba v zahradách a zámku.