Po husitských válkách byla zastavena vladykům z Netluk, od roku 1522 byli novými patrony kostela rytíři Bechyňové z Lažan na Netlukách, kteří kostel obsazovali kališnickými faráři. Od roku 1623 fara osiřela a kostel byl spravován faráři z okolí. Později byl v 18.st. barokně upraven a v roce 1877-8 tehdejším majitelem panství Janem Václavem Caretto z Millesimu upraven do nynější podoby.
Presbytář kostela o jednom obdélném poli a pětibokém závěru s mohutnou hranolovou severní věží, k němu je přpojena lehce širší obdélná loď. Severní lomený portál lodi s jemně profilovaným lineárním ostěním zužuje dodatečná zazdívka, obsahující prostý okosený zalomený vnitřní portál. KLínová, prostě vyžlabená žebra křížové a šestipaprskové klenby, vybíhají na hrubých kalichovitých hlavicích. Sanktutář je vložen druhotně a vrcholí mitrovým tympanonem a lichou kružbičkou a kytkou. Do valeně zaklenuté sakristie v podvěží vede sedlový portál.Kostelní vež zdobena hodinami.
U kostela se nachází menší hřbitov, volně přístupný.
Podle : Vlasák Antonín Norbert, Bibliotéka místních dějepisů - Okres neveklovský
Líbal Dobroslav, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek
Podlaha Antonín, Posvátná místa království Českého II.díl