Obec Staré Sedlo leží přibližně 7 km jihovýchodně od Boru. První písemná zmínka je z roku 1115, kdy bylo vyjmuto z darování kladrubskému klášteru. V roce 1250 přechází do vlastnictví kadrubského kláštera a počátkem 15.století bylo dáno do zástavy Habartovi Adlerovi. Od poloviny 15.století patřila ves muckovské větvi rodu Švamberků.
.JPG)
Nejvýznamnější památkou ve Starém Sedle je kostel Nanebevzetí Panny Marie, k němuž přiléhá o něco mladší švamberská pohřební gotická kaple sv.Kateřiny. Kostel byl původně raně gotický a vznikl kolem roku 1300.
Stavební vývoj kostela je poměrně složitý, prošel několika přestavbami. V konečné podobě tvoří jádro kostela raně gotický presbytář s boční kaplí a pozdně gotickou pohřební kaplí sv.Kateřiny. Věž kostela pochází z první poloviny 15.století.
Barokní loď je vyzdobena freskami od W.S.T.Schmidta z roku 1732 s bočními emporami. Kostel je významný především díky souboru náhrobků rodu Švamberků v kapli sv.Kateřiny. Jsou zde pohřbeni Jan st.ze Švamberka (před 1464), Jošt ze Švamberka (+1555), Adam ze Švamberka (+1590), který nechal kapli opravit a hrobku rozšířit, a jeho choť Anna z Reizensteinu (+1575). Hrobka je přístupná otvorem v podlaze.
Kostel byl původně navržen k demolici, ale v letech 1992-94 byla uskutečněna částečná oprava čímž byl kostel zachráněn.
Pohled od východu
Nejvýznamnější památkou ve Starém Sedle je kostel Nanebevzetí Panny Marie, k němuž přiléhá o něco mladší švamberská pohřební gotická kaple sv.Kateřiny. Kostel byl původně raně gotický a vznikl kolem roku 1300.
Pohled do klenby presbytáře
Stavební vývoj kostela je poměrně složitý, prošel několika přestavbami. V konečné podobě tvoří jádro kostela raně gotický presbytář s boční kaplí a pozdně gotickou pohřební kaplí sv.Kateřiny. Věž kostela pochází z první poloviny 15.století.
Půdorys kostela
Barokní loď je vyzdobena freskami od W.S.T.Schmidta z roku 1732 s bočními emporami. Kostel je významný především díky souboru náhrobků rodu Švamberků v kapli sv.Kateřiny. Jsou zde pohřbeni Jan st.ze Švamberka (před 1464), Jošt ze Švamberka (+1555), Adam ze Švamberka (+1590), který nechal kapli opravit a hrobku rozšířit, a jeho choť Anna z Reizensteinu (+1575). Hrobka je přístupná otvorem v podlaze.
Náhrobek Jošta ze Švamberka
Kostel byl původně navržen k demolici, ale v letech 1992-94 byla uskutečněna částečná oprava čímž byl kostel zachráněn.
Podle : Kaigl Jan, Z výzkumu staveb a architektury středověkých vesnických kostelů v horšovském arcijáhenství
Informační tabule u objektu
Jánský Jiří, Páni ze Švamberka
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)
