Nedaleko od Jičína se nachází vesnice Veliš, ve které stojí kostel sv. Václava, který reprezentuje třetí období baroka na zdejším šlikovském panství. Jednolodní kostel s věží nad štítem průčelí postavil v letech 1747-1752 pražský architekt a stavitel severoitalského původu Anselmo Martino Luragho, skutečná individualita v okruhu stoupenců Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

Velišský kostel patří k jeho typickým dílům. Vyznačuje se nejen poklidnou skladbou a jemným členěním hmoty, ale i nevšední pohledovou souhrou všech částí nevelkého, vyvýšeného areálu, vysokého chrámu, hřbitovní zdí sevřené nízkými márnicemi a ústředního schodiště se sochařskou výzdobou.

Kostel je jednolodní má obdélný půdorys a půlkruhový presbytář. Na bočních stranách lodi jsou dvě sakristie a nad západním, hlavním průčelím je hranolová věž dole s rizalitem, nahoře s atikou a křídly po stranách věže.

Nad hlavním vchodem s obdélným portálem dva andělé drží obraz staroboleslavské Rodičky Boží, pod ním jsou dva znaky, šlikovský a kolovrat-krakovský. Nad portálem je velké obloukově klenuté okno s prolamovanou římsou a s klenákem, po jehož stranách jsou pilastry podpírající horní trojúhelný tympanon s malým okénkem, zvaným volské oko. Po stranách portálu jsou sochy dvou českých patronů, vlevo sv. Vojtěch a vpravo sv. Prokop.

Zcela nově jsou zde řešeny zásady perspektivního baroka. Soubor soch a vnitřního vybavení je kladen do roku 1760. Zajímavostí kostela je rokokový obraz s podobiznami patronky kostela hraběnky Anny Josefy Šlikové a mistra Anselma Martina Luragha. Fresky uvnitř kostela představují výjevy ze života sv. Václava. Obraz na hlavním oltáři a dva postranní jsou od malíře Josefa Hellicha, vzácný obraz Kristus v žaláři zavěšený v přesbyteriu namaloval slavný barokní malíř Petr Brandl.

Schodiště se sochařskou výzdobou
Velišský kostel patří k jeho typickým dílům. Vyznačuje se nejen poklidnou skladbou a jemným členěním hmoty, ale i nevšední pohledovou souhrou všech částí nevelkého, vyvýšeného areálu, vysokého chrámu, hřbitovní zdí sevřené nízkými márnicemi a ústředního schodiště se sochařskou výzdobou.

Půdorys kostela
Kostel je jednolodní má obdélný půdorys a půlkruhový presbytář. Na bočních stranách lodi jsou dvě sakristie a nad západním, hlavním průčelím je hranolová věž dole s rizalitem, nahoře s atikou a křídly po stranách věže.

Erby nad vstupem
Nad hlavním vchodem s obdélným portálem dva andělé drží obraz staroboleslavské Rodičky Boží, pod ním jsou dva znaky, šlikovský a kolovrat-krakovský. Nad portálem je velké obloukově klenuté okno s prolamovanou římsou a s klenákem, po jehož stranách jsou pilastry podpírající horní trojúhelný tympanon s malým okénkem, zvaným volské oko. Po stranách portálu jsou sochy dvou českých patronů, vlevo sv. Vojtěch a vpravo sv. Prokop.

Interiér kostela
Zcela nově jsou zde řešeny zásady perspektivního baroka. Soubor soch a vnitřního vybavení je kladen do roku 1760. Zajímavostí kostela je rokokový obraz s podobiznami patronky kostela hraběnky Anny Josefy Šlikové a mistra Anselma Martina Luragha. Fresky uvnitř kostela představují výjevy ze života sv. Václava. Obraz na hlavním oltáři a dva postranní jsou od malíře Josefa Hellicha, vzácný obraz Kristus v žaláři zavěšený v přesbyteriu namaloval slavný barokní malíř Petr Brandl.
Podle : Kropáček Jiří, Severní Čechy
Kol.Umělecké památky Čech IV.díl
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)