Litomyšlská brána se nachází na jižní straně v Tůmově ulici. Brána byla postavena současně s městským opevněním a je typická dvěma nestejně vysokými věžemi svírajícími vlastní průjezd. V pramenech se připomíná v letech 1436-39. V roce 1617 byl před branou opravován most. Nákladná rekonstrukce střech však skončila v roce 1829 zničením věže požárem. Z rozhodnutí měšťanů měla být věž zbořena a likvidace brány již započala. Pro tvrdost jejího materiálu a s tím spojené zvýšené náklady bylo od jejího zrušení upuštěno a místo toho byla znovu obnovena. Dnešní podoba brány pochází z úprav podle projektu stavitele H.Bergmanna z let 1864-67. Horní část věže byla ubourána a znovu vystavěna. V současné době není věž běžně přístupná veřejnosti.
Brána se dělí rovněž na hlavní věž na východní straně, hradbu s průjezdem uprostřed a malou západní věž. Hlavní věž tvoří čtyřpodlažní čtverhranná stavba. její nároží je charakteristické bosáží, horní podlaží je obklopeno římsou, o podlaží níže se římsa nachází jen po části obvodu věže. Vstup do přízemí věže v průchodu má dobře zachvalý gotický portál. Nejvyšší, znovu vystavěné patro získalo poměrně velká okna do jednotlivých stran. Věž je kryta vysokou dlátkovou střechou.
Střední průjezd v hradbě je kulisový s gotickým lomeným portálem. Na rozdíl od Pražské brány neobsahuje dnes ochoz. Malá věž je jednopatrová s přízemním vstupem. Je zakončena jehlancovou střechou.
Před vnitřní stranou stranou brány se v Tůmově ulici směrem k jihu zachovaly pozůstatky vnější části brány. Dodnes je zřetelná část barbakánu vybočující s přímého směru. Jeho gotický portál dnes tvoří čelo domu. Na počátku 20. století bránu na objednávku města vyzdobil Mikoláš Aleš: na předměstské straně brány vytvořil fresku sv. Jiří bojujícího s drakem, heraldický symbol Vysokého Mýta.
Litomyšlská brána
Brána se dělí rovněž na hlavní věž na východní straně, hradbu s průjezdem uprostřed a malou západní věž. Hlavní věž tvoří čtyřpodlažní čtverhranná stavba. její nároží je charakteristické bosáží, horní podlaží je obklopeno římsou, o podlaží níže se římsa nachází jen po části obvodu věže. Vstup do přízemí věže v průchodu má dobře zachvalý gotický portál. Nejvyšší, znovu vystavěné patro získalo poměrně velká okna do jednotlivých stran. Věž je kryta vysokou dlátkovou střechou.
Sv.Jiří od Mikoláše Alše
Střední průjezd v hradbě je kulisový s gotickým lomeným portálem. Na rozdíl od Pražské brány neobsahuje dnes ochoz. Malá věž je jednopatrová s přízemním vstupem. Je zakončena jehlancovou střechou.
Gotický portál ve věži
Před vnitřní stranou stranou brány se v Tůmově ulici směrem k jihu zachovaly pozůstatky vnější části brány. Dodnes je zřetelná část barbakánu vybočující s přímého směru. Jeho gotický portál dnes tvoří čelo domu. Na počátku 20. století bránu na objednávku města vyzdobil Mikoláš Aleš: na předměstské straně brány vytvořil fresku sv. Jiří bojujícího s drakem, heraldický symbol Vysokého Mýta.
Stará radnice ve Vysokém Mýtě sloužila i jako sídlo soudu
Podle : Fišera Zdeněk, Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
