Mariánská Týnice s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie je bývalé proboštství cisterciáckého kláštera v Plasích v Mariánském Týnci u Kralovic, dnes sloužící jako Muzeum a galerie severního Plzeňska. Roman z Týnce nemaje potomků odkázal v roce 1230 plaskému klášteru vsi Týnec, Olšany a pustý Újezd, které měly klášteru připadnout po smrti jeho manželky. V potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je v Týnci uváděn kostel sv. Petra a Pavla. Kaple v Týnci existovala údajně už ve 12. století.


Barokní komplex byl postaven dle návrhu G. Santiniho,  kostel je z let 1720-1751, u ambitu byla dostavěna pouze západní polovina, kostel byl zrušen r. 1785, střední kopule se zřítila r. 1920, freska v 1. patře sálu proboštství je  z roku 1768. Chrám Zvěstování Panny Marie projektoval Santini v roce 1710 jako centrálu na půdorysu řeckého kříže s okosenými rohy.


Areál se nalézá celkem v nejvýše položeném místě nevelké osady. Na místě staršího poutního kostela s ambity nejpozději ze 17. století byl stavěn od r. 1720 nový poutní komplex s budovou proboštství podle Santiniho projektu z r. 1711. Sestává z budovy proboštství, kostela a na něj navazujících ambitů. Při východní straně kostela byla v roce 2012 postavena novostavba koutové kaple Obětování Páně. Z původní barokní výmalby chrámu se dochovala iluzivní architektonická kulisa hlavního oltáře se čtyřmi iluzivně malovanými figurami řádových patronů cisterciáků, jsou to (zleva) sv. Bernard z Clairvaux s nástroji umučení Krista, sv. Alberik, sv. Robert z Molesmes a sv. Štěpán Harding.


Uprostřed mezi nimi je malovaný štít s erbem opata Eugena Tyttla. Na stěnách bočních lodí se dochovaly čtyři malované kartuše, dvě se starozákonními scénami a dvě se zlomky neidentifikovných výjevů. Na klenbě původní kopule se nacházela malba Oslava Panny Marie od Siarda Noseckého z roku 1750.


Nádvoří před východním průčelím budov vymezeno ohradní zdí; v jeho prostoru z valounů vydlážděná plocha ve tvaru kvadrilobu; uprostřed kruhový kamenný bazén a po obvodě několik ozdobných váz; od této plochy vede cesta ke vstupu do proboštství a potom k severu; cesty zpevněny žulovými deskami a lemované okrasnými dřevinami.


Při severním okraji cesty, po její východní straně, pozůstatek vyrovnávacího schodiště; od něho jde k východu v půdorysu obloukovitě zakřivená opěrná zídka. Dvůr vymezený ambitem protknutý dlážděnými cestami. Před jihozápadním průčelím proboštství jsou umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a Anděla Strážce z Plas.