Zámek Chyše v okrese Karlovy Vary byl postaven v renesančním slohu, na místě původního hradu. Původní tvrz a vesnice, poprvé připomínané v letech 1169–1192 bylo od roku 1254  uváděno v písemných pramenech jako sídlo rodu Odolenoviců. V letech 1361–1365 byly Chyše s rabštejnským panstvím majetkem královské koruny cisaře Karla IV., ale v letech 1370–1378 patřily ke žlutickému panství a od roku 1397 byly v držení bratří Smetánků z Hradišťan. Roku 1422 se Chyší pravděpodobně zmocnil Jindřich z Plavna, po něm je Jan Calta z Kamenné Hory připojil k Rabštejnu.


Spolu s Rabštejnem se Chyše ocitly v majetku Buriana z Gutštejna, který městečko opevnil, obnovil hrad, pobořený vojsky Jiřího z Poděbrad, a založil karmelitánský klášter. Posledním mužským potomkem byl Viktorín z Gutštejna. Sňatkem s jeho dcerou Anežkou získal Mikuláš z Lobkovic roku 1566 její dědictví, zahrnující kromě Chyší též statky Podbořany, Kryry a Lubenec. Mikuláš nechal hrad přestavět na renesanční zámek, avšak už v roce 1579 prodal zámek a město Chyše s vesnicemi Ferdinandu Renšpergerovi z Ronšperka a Držkovic.


Kolem roku 1578 postavil renesanční zámek Mikuláš z Lobkovic. Konfiskovaný majetek posledního předbělohorského majitele Bohuchvala Berky z Dubé, získali Michnové z Vacínova, po kterých zadlužené panství převzali Krakovští Kolowraté. Dědička Anna Ludmila, podruhé provdaná za jiřího Michnu z Vacínova, nechala kolem roku 1708 přestavět zámek Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který byltehdy u Michnů zaměstnán.


Barokní vzhled zámku však vznikl výraznou přestavbou Ignáce Ullmanna v duchu romantické neogotiky inspirované italskou tvorbou. Zásadní přestavba byla provedena v letech 1856-58 za Prokopa III. Lažanského. Z barokní výzdoby se dochovaly jen některé interiéry s vrcholně barokním štukem a nástropní výzdobou al secco od Petra Brandla z roku 1708.

Zajímavostí je, že v roce 1917 byl u Lažanských v Chyších domácím učitelem významný spisovatel Karel Čapek, který zde nastoupil po ukončení universitních studií svě první zaměstnání.