Statek Nalžovice v okrese Příbram patřil dlouho k panství Červený Hrádek a tak nebylo důvodu zde stavět tvrz, která je údajně poprvé konkrétně připomenuta v písemných pramenech roku 1545. Nepochybně totiž až ve druhé polovině 17.století nastaly podmínky k výstavbě vrchnostenského sídla. Již cena, za kterou roku 1658 Nalžovice koupil Jan Kryštof Köppl z Adlersberku naznačuje, že panství bylo tou dobou již poměrně rozsáhlé. Pokud nepřistoupil k výstavbě nového sídla již Köppl, jistě tak učinil majitel statku po roce 1665, jímž se stal proslulý lékař Mikuláš Franchimont z Frankenthalu, profesor pražské university a osobní lékař mnohých šlechticů, ale i některých architektů. V roce 1677 byl navíc povýšen do šlechtického stavu, stal se rytířem a jeho nové společenské postavení vyžadovalo i výstavbu důstojného sídla.
Jeho syn Antonín Alexander pak k zámku přistavěl v roce 1690 kapli Matky Boží. Po roce 1709 přešly Nalžovice věnem na Koniáše z Vydří. Patrně v průběhu doby došlo k dalším úpravám, ale dnešní půdorysný rozvrh zřejmě pochází ještě ze 17.století. Při poslední velké obnově vznikly dnešní fasády, které je možné, jak podle charakteristického vzdutí korunní římsyve střední partii, tak i s ohledem na další znaky, datovat do doby po roce 1760, kdy bylo panství v rukou Jana Václava Alsterla z Astfeldu. Nová výstavba byla zřejmě přichystána v době po roce 1756, kdy se majitel dočkal povýšení na barona a poté následovala závratná kariéra, zakončená funkcí vicepresidenta zemského soudu. Po jeho smrti roku 1799 prodala dcera Jindřiška Nalžovice Hruškovským z Hruškova, později se majitelé často střídali až roku 1948.
Tehdy zámek Schwarzenbergům zkonfiskoval stát a zřídil v něm domov důchodců a od roku 1986 ústav sociální péče pro mentálně postižené dívky, který zde sídlí dodnes. Po navrácení zámku Schwarzenbergům byl další osudy ústavu nejasné, situaci vyřešilo až jeho odkoupení krajským úřadem Středočeského kraje.
Zámek Nalžovice
Jeho syn Antonín Alexander pak k zámku přistavěl v roce 1690 kapli Matky Boží. Po roce 1709 přešly Nalžovice věnem na Koniáše z Vydří. Patrně v průběhu doby došlo k dalším úpravám, ale dnešní půdorysný rozvrh zřejmě pochází ještě ze 17.století. Při poslední velké obnově vznikly dnešní fasády, které je možné, jak podle charakteristického vzdutí korunní římsyve střední partii, tak i s ohledem na další znaky, datovat do doby po roce 1760, kdy bylo panství v rukou Jana Václava Alsterla z Astfeldu. Nová výstavba byla zřejmě přichystána v době po roce 1756, kdy se majitel dočkal povýšení na barona a poté následovala závratná kariéra, zakončená funkcí vicepresidenta zemského soudu. Po jeho smrti roku 1799 prodala dcera Jindřiška Nalžovice Hruškovským z Hruškova, později se majitelé často střídali až roku 1948.
Tehdy zámek Schwarzenbergům zkonfiskoval stát a zřídil v něm domov důchodců a od roku 1986 ústav sociální péče pro mentálně postižené dívky, který zde sídlí dodnes. Po navrácení zámku Schwarzenbergům byl další osudy ústavu nejasné, situaci vyřešilo až jeho odkoupení krajským úřadem Středočeského kraje.
Podle : Vlček Pavel, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
