Prameny pod vrchem Žďár byly vždy považovány za posvátné a léčivé. V roce 1728 objednal František Josef hrabě Černín z Chudenic u významného barokního architekta F. M. Kaňky projekt kapličky. Toto místo se stalo velice oblíbeným a poutníci sem chodili od kostela sv. Wolfganga po schodech, které jsou dodnes patrné.
V té době se také uvažovalo o stavbě lázní, které se poprvé v písemných pramenech objevují v roce 1783. V roce 1786 se poprvé objevuje termín "Badhause" neboli lázeňský dům, předpokládá se, že v této době zde stála pouze dřevěná budova. Protože se však stále zvyšoval zájem lázeňských hostů proudících do Chudenic, nechal Jan Rudolf hrabě Černín z Chudenic postavit novou zděnou budovu v letech 1792-1794. Postupně se začal zvyšovat zájem samotných Černínů o toto místo.
A tak v letech 1821-1824 došlo k přestavbě lázeňského domu na letní sídlo hraběcí rodiny. V dalších letech byl přistavěn i nový lázeňský hostinec, došlo také k rozšíření zahrady a založení anglického krajinářského parku. V roce 1870 získal zámek téměř dnešní vzhled. Poslední úpravy zámku byly v roce 1906 za Eugena II. hraběte Černína z Chudenic a týkaly se zimní zahrady, kuchyně, drobných detailů fasád a interiérů. Současný majitel Karel-Eugen hrabě Černín z Chudenic zahájil nejnutnější práce na zajištění budov a obnovu parku, který zůstává veřejnosti přístupný.
Podle : web NPÚ
Vlček Pavel, Ilustrovaná encyklopedie Českých zámků