Památníkem prvních desetiletí Pelhřimova je kostel sv.Baroloměje, jehož věž tvoří hlavní dominantu města. Dochovaly se i dvě městské věže opevnění. Další dominantou je věž předměstského kostela sv.Víta. Opevnění města pochází ze 14.století a bylo podstatně zesíleno pod vlivem nedalekého Tábora.
Historické městské domy zůstaly částečně zachovány. Jejich vnější členění i uspořádání interiérů dokazuje pohnutý stavební vývoj od gotiky počínaje. Hlavní období přestavby hrazeného jádra i předměstí probíhalo v druhé polovině 16.století. Podnětem k ní byl velký požár v roce 1561. Všechny čtyři strany náměstí lemovaly arkády gotického nebo renesačního podloubí. Okolo roku 1550 vyrostl při západním okraji jádra zámek, který byl ještě v 16.století přeměněn na radnici. V Pelhřimově zanechalo na průčelích budov pozoruhodné stopy i pozdní baroko i klasicismus. Zejména skupina štítových domů na severní straně náměstí je značně působivá.
Historické jádro Pelhřimova je poutavým reprezentantem nevelkého , převážně gotického a renesačního města, částečně v barokním šatu.V Pelhřimově vznikl Festival rekordů a kuriozit, který se pro Pelhřimov stal typickým. S ním souvisí i hojně navštěvované Muzeum rekordů a kuriozit se zajímavou expozic.
Podle : Kol., Československá historická města