V roce 1959 byl jako Podolský most prohlášen národní technickou památkou. V letech 1960–1975 byl rozebrán a přemístěn na dnešní místo na Lužnici.
Jediný řetězový most v Evropě v empírovém slohu byl postaven stavitelem Vojtěchem Lannou v letech 1847- 1848 podle plánů Ing. B. Schnircha a Ing. Gassnera u obce Podolsko na silnici mezi Pískem a Táborem.
Na svém původním místě stával 113 let až do roku 1960, kdy bylo rozhodnuto o napuštění Orlické přehrady. Pro jeho záchranu se rozhodlo, že bude přemístěn a jako nejvhodnější lokalita z třinácti navržených bylo vybráno místo mezi Stádlecem a Dobřejicemi. Bylo nutné přenést 2000 kamenných a 1100 ocelových částí.
Po demontáži byl na současné místo po částech přenesen z Podolska v letech 1960-1974.
Základní nosnou konstrukcí mostu jsou čtyři řetězy uspořádané ve dvou dvojicích. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných branách o půdorysu 4 x 9 metrů. Délka mostu od kotevních bloků je 157 metrů, šířka šest metrů. Železné části mostu váží přibližně 100 tun.
Podle Josefa Dušana - Encyklopedie mostů v Čechách
(lh,Turistické listy, foto archiv)