Vlastní bránu tvoří otvor zaklenutý lomeným obloukem. V síle oblouku je ponechána šterbina pro padací mříž. Zeď nad branou zdobilo novodobé, dnes silně poškozené sgrafito s motivem sv.Václava. Vznosná hlavní věž je přístupná jen vnitřním schodištěm v malé vížce a můstkem nad branou. Je rozdělená na tři podlaží, nad okénkem ve druhém patře je osazen ciferník hodin. Vršek věže je cihlový, neomítaný. Nároží věže ukončují čtyři nízké hranolové vížky, mezi nimiž stojí jehlancová střecha krytá eternitem.
Pražská brána v průběhu staletí několikrát vyhořela, Ve středověku údajně sloužila jako vězení, v 19.století zde uchovávalo část svých sbírek nově založené muzeum a v hornim patře byl zbudován byt hlásného.
Kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě skrývá největší obraz Petra Brandla
Dnešní novogotická podoba brány pochází z roku 1833, kdy byla v duchu tehdejších přestavb o slohové čistotě puristicky restaurována Františkem Schmoranzem. Velká věž slouží jako vyhlídková a uvnitř ochozu je doplněna expozicí "Staré Vysoké Mýto".
Podle webu TIC Vysoké Mýto