Pražská brána ve Vysokém Mýtě je nejdochovanější částí opevnění města

Pražská (dříve Vraclavská) brána s Pražskou věží je nejzachovalejší částí bývalého městského opevnění ze 13. stol. Vyhořela sice při velkých požárech města v letech 1461, 1700, 1774 a 1816, ale její gotické dispozice zůstaly nedotčeny dodnes. Až do roku 1816 zde bydlel hlásný pro Pražské předměstí.  Novogotická rekonstrukce v letech 1882 - 1883 byla provedena podle plánů architekta Františka Schmoranze.  V horní části rekonstruované stavby sídlilo poté první Vysokomýtské muzeum. Z Pražské věže je  vynikající výhled na historické centrum města a do širokého okolí.

Reliéf sv.Václava na Pražské bráně

Vlastní bránu tvoří otvor zaklenutý lomeným obloukem. V síle oblouku je ponechána šterbina pro padací mříž. Zeď nad branou zdobilo novodobé, dnes silně poškozené sgrafito s motivem sv.Václava. Vznosná hlavní věž je přístupná jen vnitřním schodištěm v malé vížce a můstkem nad branou. Je rozdělená na tři podlaží, nad okénkem ve druhém patře je osazen ciferník hodin. Vršek věže je cihlový, neomítaný. Nároží věže ukončují čtyři nízké hranolové vížky, mezi nimiž stojí jehlancová střecha krytá eternitem.

Pohled z města

Pražská brána v průběhu staletí několikrát vyhořela, Ve středověku údajně sloužila jako vězení, v 19.století zde uchovávalo část svých sbírek nově založené muzeum a v hornim patře byl zbudován byt hlásného.

Kostel sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě skrývá největší obraz Petra Brandla

Dnešní novogotická podoba brány pochází z roku 1833, kdy byla v duchu tehdejších přestavb o slohové čistotě puristicky restaurována Františkem Schmoranzem. Velká věž slouží jako vyhlídková a uvnitř ochozu je doplněna expozicí "Staré Vysoké Mýto".

Podle webu TIC Vysoké Mýto

(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)