Měla vysokou hranolovou několikapatrovou věž nad průjezdem, který překlenoval cestu mezi dnešními domy U Koulí a U Zlaté koule. Přes hradební příkop vedl s největší pravděpodobností padací most, ten byl však v pohusitském období nahrazen nynějším.
V té době vznikla i polokruhová bašta, dochovaná dnes před vlastní bránou. Součástí opevnění brány byla také mohutná zeď, která případným útočníkům zamezovala vniknutí do parkánu. Tato zeď se dochovala na západní straně. Později byl prolomen vjezd a opatřen kovanými vraty.
Na začátku 19.století, když ji hradby přestaly plnit obrannou funkcí a naopak se staly překážkou rozvíjejících měst, zjistili Písečtí, že věž nad bránou je značně poškozená. Místo opravy, která se jim zdála zbytečná a drahá, věž raději v roce 1812 zbourali. Torzo brány,resp.průjezd, však nevydrželo ani čtvrt století a pro zchátralý stav bylo vše v letech 1834-36 a prostor nově upraven. Dělové koule nalezené při úpravě byly zasazeny do okolních domů a ty se staly vlastně domovními znameními. Zanedlouho následovaly osudu Putimské brány i zbylé dvě, nejprve Pražská (1849) a konešně i Budějovická(1861).
Podle : Fišera Zdeněk, Encyklopedie městských bran v Čecháchm na Moravě a ve Slezsku
Info u objektu