Raně barokní portál do dvora nese letopočet 1688, v roce 1748 byla upravena radniční věžička. V letech 1883-87 obnovili sgrafitovou fasádu vídeňští malíři Jobst a Schönwolf. V přízemí byla výzdobafixována, figurální výjevy v patře byby odhadnuty a celý projekt dostal novorenesanšní styl.
Původní historická radniční budova je jednopatrová, nepravidelně obdélná stavba o pěti okenních osách. Střechy jsou sedlové, v zadní části valbové. Průčelí se v přízemí dělí na tři odlišné části, dolní část má jednoduchou psaníčkovou sgrafitovou výzdobu, nárožní sgrafita jsou na způsob bosáže. Ve střední části vyniká bosovaný renesanční portál. Horní část průčelí má mezi třemi římsami figurální sgrafita. Nejvyšší část představuje štítová atika v podobě tří pilastrových štítů spojených profilovanými římsami, které jsou zakončeny korouhvičkami.
Současná budova radnice se dělí na přední goticko-renesanční budovu, střední část se dvěma původními křídly svírá někdejší radniční dvůr a slouží jako hala, po levé straně je nádvorní křídlo a mladší radniční dvůr. K radnici dnes na jižní straně přiléhá zahrada. Za vstupním portálem se nalézá prostora haly, za následujícím klenebním pásem je mázhaus. Obě části jsou zaklenuty valenými klenbami s výsečemi. Z dolního mázhausu se vstupuje do střední části radnice. První patro radnice je zaklenuto pouze v části původní staré budovy. Hlavní historický sál se nachází na pravé straně průčelí.
Podle : Fišera Zdeněk, Historické radnice Čech, Moravy a Slezska 2.díl