Nepřehlédnutelná zřícenina tvrze Zavlekov leží na skalnatém ostrohu dominující stejnojmenné vsi nedaleko od Plánice. Prvně se objevuje Zavlekov v písemných pramenech v roce 1334, kdy tato vesnice byla v majetku Dluhomila z Velhartic, můžeme předpokládat, že tento šlechtivc byl stavitelem tvrze. První výslovná zmínka o tvrzi je z roku 1404, kdy ji zakoupil Jan z Herštejna a z Velhartic. Poté se na dlouhou dobu v písemných pramenech neobjevuje.
Okolo roku 1480 koupil tvrz Zavlekov Půta Švihovský z Rýzmburka, významný šlechtic, který zde ovšem nesídlil.Stará stísněná tvrz nebyla pro Půtu ani jeho syna Břetislava zajímavým objektem, v rámci jejich rozsáhlých dominií nehrála žádnou významnou roli a tak byla ponechána svému osudu. Jako pustá se uvádí k roku 1544 při prodeji zdejšího statku Janovi Chanovskému Dlouhoveskému z Dlouhé Vsi. V roce 1856 nechal tehdejší majitel Zavlekova hrabě Taaffe výrazně romanticky upravit a dostavět.
Prakticky jediný relikt tvrze představují zříceniny plošně nevelkého paláce situované na konci strmého skalnatého ostrohu, který měl lichoběžníkový půdorys. Současná podoba je však bezesporu z podstatné části dílem romantické přestavby hraběte Taafa.
Dochované zdi byly v jejím rámci výrazně zvýšeny. Z této doby pochází i většina patrných detailů. K severnímu nároží paláce přiléhá dodatečně na spáru přizděná drobná okrouhlá vížka se třemi štěrbinovými střílnami. Pravděpodobně i ona je dílem úpravy z 19.století.
Zavlekov podle F.A.Hebera
Okolo roku 1480 koupil tvrz Zavlekov Půta Švihovský z Rýzmburka, významný šlechtic, který zde ovšem nesídlil.Stará stísněná tvrz nebyla pro Půtu ani jeho syna Břetislava zajímavým objektem, v rámci jejich rozsáhlých dominií nehrála žádnou významnou roli a tak byla ponechána svému osudu. Jako pustá se uvádí k roku 1544 při prodeji zdejšího statku Janovi Chanovskému Dlouhoveskému z Dlouhé Vsi. V roce 1856 nechal tehdejší majitel Zavlekova hrabě Taaffe výrazně romanticky upravit a dostavět.
Půdorys tvrze
Prakticky jediný relikt tvrze představují zříceniny plošně nevelkého paláce situované na konci strmého skalnatého ostrohu, který měl lichoběžníkový půdorys. Současná podoba je však bezesporu z podstatné části dílem romantické přestavby hraběte Taafa.
Pohled od severu
Dochované zdi byly v jejím rámci výrazně zvýšeny. Z této doby pochází i většina patrných detailů. K severnímu nároží paláce přiléhá dodatečně na spáru přizděná drobná okrouhlá vížka se třemi štěrbinovými střílnami. Pravděpodobně i ona je dílem úpravy z 19.století.
Podle : Durdík Tomáš, Zříceniny hradů,tvrzí a zámků - Západní Čechy
(lh,turistickélisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
