Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice vytvořil v letech 1701–1704 sochař a kameník Oswald Josef Wenda pravděpodobně podle návrhu malíře Petra Brandla nákladem hraběte Ferdinanda Hroznaty z Kokořova a města Žlutice.
Třináct metrů vysoký sloup, inspirovaný vídeňským trojičním sloupem, je trigonální dispozice obláčkového typu z jemnozrnného pískovce.
Je doplněn plastickými oblaky, soškami andělů a hlavičkami andílků na vrcholu se sousoším Nejsvětější Trojice, tedy Boha Otce, syna Krista a Ducha svatého, ve spodní části jsou sochy českých patronů sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Ludmily. Nepřehlédnutelným prvkem sloupu jsou skleněné schránky na lucerny nad hlavami andělů držících kartuše s nápisy.
Na soklu sloupu jsou tři nápisové desky: ze severní strany dedikace Ferdinanda Hroznaty z Kokořova a města Žlutic a chronogramem 1704, ze západní strany modlitba ke sv. Trojici a z jižní strany ohlášení čtyřicetidenních odpustků pro toho, kde se pomodlí třikrát Sláva Otci, Otčenáš a Andělské pozdravení, datované 1764.
Barokní sloup ve Žluticích
Třináct metrů vysoký sloup, inspirovaný vídeňským trojičním sloupem, je trigonální dispozice obláčkového typu z jemnozrnného pískovce.
Sousoší Nejsvětější Trojice
Je doplněn plastickými oblaky, soškami andělů a hlavičkami andílků na vrcholu se sousoším Nejsvětější Trojice, tedy Boha Otce, syna Krista a Ducha svatého, ve spodní části jsou sochy českých patronů sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Ludmily. Nepřehlédnutelným prvkem sloupu jsou skleněné schránky na lucerny nad hlavami andělů držících kartuše s nápisy.
Sokl sloupu
Na soklu sloupu jsou tři nápisové desky: ze severní strany dedikace Ferdinanda Hroznaty z Kokořova a města Žlutic a chronogramem 1704, ze západní strany modlitba ke sv. Trojici a z jižní strany ohlášení čtyřicetidenních odpustků pro toho, kde se pomodlí třikrát Sláva Otci, Otčenáš a Andělské pozdravení, datované 1764.
Podle webu NPÚ
(lh,turistickelisty.cz,foto NPÚ)