Smiřická kaple je poklad barokní architektury

Zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích patří k prvořadým architekturám, které dosud nevstoupily do obecného povědomí tak, jak by to odpovídalo jejich skutečnému významu. Je to dáno i několika negativně změněnými urbanistickými poměry okolí stavby v souvislosti s úpravou řečiště Labe nebo i skutečností, že smiřický zámek je průměrnou stavbou své doby.


Zatím zůstává nezodpovězena otázka autorství stavby, vedle Kryštofa Dienzenhofera, který pro stavebníky kaple Šternberky prokazatelně pracoval, bývá jako autor uváděn i Jan Blažej Santini, jehož bratr František pracoval jako kameník. Odpověď na otázku autorství znesnadňuje poměrně dlouhá doba realizace, v roce 1697 se připravoval stavební materiál, ale kaple byla vysvěcena až v roce 1713.


Kaple se řadí mezi stavby tzv.radikální barokní skupiny, má nesmírně promyšlený rafinovaný půdorys, je to kombinace elipsy a osmiúhelníka, dynamicky zvlněnou fasádu s kolosálním sloupovým řádem a důmyslný klenebný systém tvořený hvězdicovým útvarem.


Na hlavním oltáři je umístěn obraz Petra Brandla Klanění tří králů z roku 1727. Paří k vrcholům malířova díla, ale je i skutečně kongeniálním protějškem k architektuře, v níž je umístěn. Význam obrazu je to, že stojí i na samém prahu neobyčejně silné pozdější tradice lidového výtvarného projevu - betlémářství.