Na čelní stěně podstavce směřující k rozcestí do Arnoštovic se nacházel alianční znak fundátorů a majitelů zdejšího panství, hraběcích manželů Jana Jindřicha z Bissingenu a jeho choti hraběnky z Astfeldu. Zadní stěny podstavce nesly dle svědectví „boční kartuše s votivními letočetnými nápisy“. Jedna z nich se v depozitáři dosud zachovala, nese však již jen záznam o opravě sousoší provedené roku 1937. Na robustním a hmotném podstavci spočívá ze žuly provedená masivní, u čelní stěny vzdutá římsa. Ta tvořila podnož pro vlastní podstavec dvou světeckých postav. Za postavami dnes na místě nedochovaných soch římských mučedníků, sv. Jana a sv. Pavla, se tyčí vysoký a štíhlý obelisk opatřený v horní třetině původně obláčky, symbolem „Božího oka“ v paprsčité svatozáři a na vrcholu stylizovanými plameny.
Sousoší dobově oblíbených ochránců proti bouři a krupobití vztyčené na zdaleka viditelném místě přečkalo poměrně bez úhony až do nedávné doby, kdy byla část dekorativní výzdoby podstavce odcizena a poškozené sochy posléze raději ukryty do depozitáře. Dnes tedy nad Smilkovem směrem k Heřmaničkám nalezneme jen o veškerou sochařskou výzdobu ochuzené a navíc poškozené smutně působící torzo.
Podle webu NPÚ