Nejvýznamnějším objektem na Masarykově náměstí je radnice. Roku 1562 koupila obec dva shořelé sousední domy a dala je následujícího roku přestavět Vlachem Jakubem Cornbellem na radnici, která při prvním úředním číslování domů roku 1770 obdržela číslo 1.
Podloubí nové radnice se otvíralo do náměstí třemi polokruhovými arkádami o mohutných pilířích, kterým nad jediným patrem budovy odpovídaly tři štíty. S přispěním císaře Ferdinanda III. Byla k radnici roku 1638 přistavěna masivní čtyřboká, 31 metrů vysoká čtyřetážová věž s ochozem, hodinami a cibulovitou střechou s lucernou. Věž od té doby tvořila vedle kostelní věře druhou dominantu města. Roku 1742 bylo průčelí budovy ozdobeno freskami s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem. Při přestavbě roku 1819 byl radniční dům zvýšen o druhé patro.
Vlastní budova radnice je dnes pětiosou obdélnou budovou se dvěma za sebou umístěnými sedlovými střechami. Na levé straně průčelí v nárožní poloze jako šestá osa přiléhá předstupující radniční věž s účelem někdejší městské hlásky. Masivní radniční věž je pětipatrová čtyřhranná stavba vysoká 31 m. Přízemní část s křížovou klenbou slouží jako vstup do radnice. První patro věže sloužící jako jedna z místností městského úřadu je rovněž zaklenuto křížovou klenbou.
Vřetenové schodiště věže ústí při její severovýchodní straně do druhého patra věže. Třetí patro věže je hodinové a čtvrté je opatřeno čtyřmi velkými výklenky. Nejvyšší patro je hlásné. Venkovní arkádový ochoz je obklopen železným zábradlím a je opatřen hranatými sloupky z pískovce. Nad ochozem nad nízkou stříškou v nástavbě věžního bytu jsou kulaté ciferníky věžních hodin. Vrchol věže ukončuje polygonální helmice s makovicí a korouhvičkou.
Na rozdíl od věže je vlastní radnice pouze dvoupatrová. Její průčelí obsahuje v přízemní části bývalé podloubí. Někdejší podloubí je doplněno křížovými klenbami. Ve vlastním přízemí radnice jsou zachovány křížové a veleně klenuté klenby z výsečemi. Součástí radnice je i zadní nádvorní křídlo, původně městský pivovar a radniční dvůr.
Průčelí radnice
Podloubí nové radnice se otvíralo do náměstí třemi polokruhovými arkádami o mohutných pilířích, kterým nad jediným patrem budovy odpovídaly tři štíty. S přispěním císaře Ferdinanda III. Byla k radnici roku 1638 přistavěna masivní čtyřboká, 31 metrů vysoká čtyřetážová věž s ochozem, hodinami a cibulovitou střechou s lucernou. Věž od té doby tvořila vedle kostelní věře druhou dominantu města. Roku 1742 bylo průčelí budovy ozdobeno freskami s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem. Při přestavbě roku 1819 byl radniční dům zvýšen o druhé patro.
Radnice v Třeboni
Vlastní budova radnice je dnes pětiosou obdélnou budovou se dvěma za sebou umístěnými sedlovými střechami. Na levé straně průčelí v nárožní poloze jako šestá osa přiléhá předstupující radniční věž s účelem někdejší městské hlásky. Masivní radniční věž je pětipatrová čtyřhranná stavba vysoká 31 m. Přízemní část s křížovou klenbou slouží jako vstup do radnice. První patro věže sloužící jako jedna z místností městského úřadu je rovněž zaklenuto křížovou klenbou.
Půdorys přízemí a 1.patra
Vřetenové schodiště věže ústí při její severovýchodní straně do druhého patra věže. Třetí patro věže je hodinové a čtvrté je opatřeno čtyřmi velkými výklenky. Nejvyšší patro je hlásné. Venkovní arkádový ochoz je obklopen železným zábradlím a je opatřen hranatými sloupky z pískovce. Nad ochozem nad nízkou stříškou v nástavbě věžního bytu jsou kulaté ciferníky věžních hodin. Vrchol věže ukončuje polygonální helmice s makovicí a korouhvičkou.
Na rozdíl od věže je vlastní radnice pouze dvoupatrová. Její průčelí obsahuje v přízemní části bývalé podloubí. Někdejší podloubí je doplněno křížovými klenbami. Ve vlastním přízemí radnice jsou zachovány křížové a veleně klenuté klenby z výsečemi. Součástí radnice je i zadní nádvorní křídlo, původně městský pivovar a radniční dvůr.
Podle : Fišera Zdeněk, Historické radnice Čech, Moravy a Slezska
TIC Třeboň
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)
Email
Tisk
