Tříobloukový viadukt Českých drah z roku 1924 - jeden z našich nejmohutnějších viaduktů vůbec - je na trati Praha-Turnov a nachází se 6 km jihozápadně od Mladé Boleslavi. Pod mostem vedou dvě silniční komunikace a potok, který se jmenuje Skalský a vlévá se nedaleko do Jizery.
Délka mostu činí 152 metrů, přičemž tři oblouky mají rozpětí 28 metrů a vzepětí 12 metrů. Prostor mezi oblouky a mostovkou vyplňují železobetonové obloukové rámy - arkády nesoucí 4 metry širokou mostovku. Šířka mostu u pilířů je 6 metrů. Maximální výška mostovky nad nejnižším bodem přemostění je až 27 metrů. Původně zde stál s příhradovou železnou nosnou konstrukcí, zprovozněný spolu s tratí Kralupy-Turnov v roce 1864.
Ale za prusko-rakouské války v roce 1866 byl pobořen a ranění z lazaretních vlaků museli být s velkými obtížemi přenášeni přes údolí. V roce 1844 zde byl postaven most s příhradovou konstrukcí ze svářkového železa, avšak ten již před 1. světovou válkou svou nosností nevyhovoval požadavkům železničního provozu. Po válce vypsalo ministerstvo železnic soutěž na přestavbu mostu, v níž zvítězil návrh arkádového železobetonového mostu firmy Hlava-Kratochvíl, jehož autorem byl tehdy již profesor Stanislav Bechyně. Úředníky ministerstva asi neokouzlil ani tak elegantní vzhled mostu, ale především plánovaná doba výstavby a malý rozsah přerušení železničního provozu: práce zahájené v roce 1924, trvaly necelých 6 měsíců; provoz ustal pouze na 40 dnů.
Délka mostu činí 152 metrů, přičemž tři oblouky mají rozpětí 28 metrů a vzepětí 12 metrů. Prostor mezi oblouky a mostovkou vyplňují železobetonové obloukové rámy - arkády nesoucí 4 metry širokou mostovku. Šířka mostu u pilířů je 6 metrů. Maximální výška mostovky nad nejnižším bodem přemostění je až 27 metrů. Původně zde stál s příhradovou železnou nosnou konstrukcí, zprovozněný spolu s tratí Kralupy-Turnov v roce 1864.
Stránovský viadukt
Ale za prusko-rakouské války v roce 1866 byl pobořen a ranění z lazaretních vlaků museli být s velkými obtížemi přenášeni přes údolí. V roce 1844 zde byl postaven most s příhradovou konstrukcí ze svářkového železa, avšak ten již před 1. světovou válkou svou nosností nevyhovoval požadavkům železničního provozu. Po válce vypsalo ministerstvo železnic soutěž na přestavbu mostu, v níž zvítězil návrh arkádového železobetonového mostu firmy Hlava-Kratochvíl, jehož autorem byl tehdy již profesor Stanislav Bechyně. Úředníky ministerstva asi neokouzlil ani tak elegantní vzhled mostu, ale především plánovaná doba výstavby a malý rozsah přerušení železničního provozu: práce zahájené v roce 1924, trvaly necelých 6 měsíců; provoz ustal pouze na 40 dnů.
Podle : Dušan Josef, Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
(lh,turistickelisty.cz,foto Encyklopedie mostů)
Email
Tisk
