Obec Bernartice, ležÍcí v okrese Tachov při jeho hranicÍch s okresem Domažlice, nedaleko od starodávného hradu Přimdy, patřÍ mezi nejstarší lokaliý této části západních čech. Nalázá se zde goticko-renesanční tvrz v hospodářském dvoře asi 10 kn od Boru u Tachova. Podle názvu Bernartice - Rernartici tj. Iidé Bernarta, je zřejmé že byla založena - nám b|íže neznámým - Bernartem, který je v literatuře obyčejně ztotožňován se steJnojmenným přimdeckým kastelánem Bernardem, podle Letopisu Vincenciova zavražděným roku 1150 při osvobozování syna knížete Soběslava, vězněného na hradě Přimda.

Je velice pravděpodobné, že ves doopravdy Bernart založil, první písemná zpráva o ní totiž pochází z doby jen o něco málo mladší. V |istině, jejíž dobu vzniku je kladena někam mezi léta 1158 - 1173 vystupují jako svědci - "Milk  et filius Pribizslaw de villa Bernhardi". Z tohoto zápisu jednoznačně vyplývá, že oba jmenovaní drželi ves Bernartice; jestli v ní však měli nějaké sídlo, není známo. DalšÍ zprávy o vsi jsou již - vzhIedem k těmto - značně mladší.


Tvrz je uváděna prvně v roce 1413. Na vybudování tvrze se podíleli Purkartové z Hořešovic a následně Merklínští z Merklína. Podobu tvrze před rokem 1634 přináší obraz, na kterém je zachyceno zneuctění hostií bernartickými Židy. Tvrz je na obraze zachycena jako trojkřídlý objekt s baštou, uzavřený zdí s klíčovými střílnami. Od roku 1732 již není bernartický statek samostatný, byl přikoupen k Boru. Tvrz byla později využívána jako obydlí šafáře, správce dvora a sýpky.


Povědomí o historii a památkové hodnotě tvrze zcela zaniklo a teprve v 80. letech 20. století byla tato pozoruhodná stavba znovu objevena. Nejstarší části dvoupatrového komplexu budov seskupených kolem malého nádvoří jsou pozůstatky gotické palácové tvrze obsažené v jihozápadním křídle stavby.


Obdélný palác se dvorem obehnaným zdí pochází asi z druhé poloviny 15. století. V renesanci byla původní stavba rozšířena o tři křídla a doplněná na severním a jižním nároží polygonálními baštami. Renesanční rezidenci obklopoval vyzděný příkop zachovaný ještě na konci 18. století. Podobu tvrze ještě v roce 1786, kdy stála jedna z nárožních věží, přináší starý plán s popisem oprav. Poslední výraznější úpravy tvrze se uskutečnily na počátku 20. století.

Dnes vypadá stavba tvrze zanedbaně, ale i tak působí v dnešní krajině velice malebně. Suterén a první nadzemní podlaží si udrželo původní členění. Druhé patro, které původně obsahovalo obytné místnosti majitele sídla, bylo přebudováno na sýpku. Při této přestavbě byla částečně zazděna okna a vybourány vnitřní příčky. Dnes je tvrz, která slouží k sezónnímu pobytu majitele tvrze, nejlépe dochovanou goticko-renesanční tvrzí tachovského okresu a patří k nejvýznačnějším renesačním sídlům jihozápadních Čech.