Zříceniny tvrze Svojšice nalezneme nad mlýnem ve stejnojmenné vsi na Pardubicku.Záznam v Zemských deskách dokládá, že mohutná gotická tvrz byla založena roku 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic. Po jeho smrti v roce 1405 zdědila tvrz, dvůr s dvojím poplužím a dvory ve Stojicích, Holotíně a Rašovech. Anna ze Svojšic. Později se provdala za Václava Ruthara z Malešova a poté zde vládli jejich synové Petr a Mikuláš, rytíři ze Svojšic.


Jednou z dalších majitelek byla Kateřina ze Svojšic, provdaná za Benedu z Nečtin a podruhé v roce 1542 za Jiřího z Gerštorfu. Když zemřela, přešel majetek podle závěti na Albrechta a Beneše z Nečtin. Ti jej však v roce 1546 prodali za 2 tisíce grošů právě Jiřímu z Gerštorfu, který v 16.století patřil mezi významné české šlechtice. Byl hejtmanem Pražského hradu, podkomořím Království českého a založil větev Gerštorfů na Cholticích. Tak se staly Svojšice součástí tohoto panství. Od roku 1620 je majitelem Štěpán z Gerštorfu. Protože se však účastnil neúspěšného povstání českých stavů proti panování Habsburků, byl v roce 1623 vypovězen ze země a jeho majetek mu byl zabaven. Choltické panství poté koupil hrabě Kryštof Šimon Thun – Hohenstein a příslušníci tohoto šlechtického rodu jej vlastnili až do 20.století. Tvrz ve Svojšicích však roku 1634 vypálilo vojsko císaře Ferdinanda II. Od té doby již nebyla obydlena a postupně pustla. O první záchranné práce na této historické památce se přičinili členové Klubu českých turistů a Volného sdružení přátel svojšické tvrze někdy ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století, zásadní opravy za téměř 1 milion korun se však zřícenina tvrze dočkala až v roce 1995.


Hlavní stavbu tvrze představovala čtverhranná obytná věž. Místnosti v jejím přízemí i patře byly zaklenuty valenými klenbami. V severní a jižní stěně přízemí je dochován široký valeně sklenutý výklenek, v patře si můžeme prohlédnout pouze v severní zdi. Z druhého patra dnes existují jen pozůstatky obvodových stěn, vykazujících oproti nižším úrovním podstatně menší sílu zdiva. Severozápadní nároží věže, které bylo zárověň nárožím celé tvrze, zajišťuje mohutný opěrák a další, o něco menší pak vzpírá i střed severní strany. Na straně výrazně předstupuje před líc věže. Na jižní straně k věži přiléhá obytná budova, která vykazuje nápadně slabou východní a část severní stěny. Její přízemí zastropovala rovněž valená klenba. Z patra dnes existuje pouze část západní stěny při věži a stěny jižní.