Budova tvrze stojí volně v areálu někdejšího hospodářského dvora ve východní části vesnice, 6km jihovýchodně od Veselí nad Lužnicí. Původně zde byl pouze hamr, zmiňovaný v roce 1395 jako majetek Petra Henzlina zvaného Hamerník u Valu(Val je sousední vesnice). Stejná situace trvala ještě v roce 1472, kdy se připomíná Mikuláš Hamerník u Valu. Po smrti dalšího majitele, Jindřicha se Sobětic, se roku 1496 již uvádí dvůr,rybníky a železný hamr. V 16.století byli držiteli statku Valovští z Úsuší. Tvrz se výslovně uvádí až při prodeji celého statku Markétě Valovské z Hodějova na Valu roku 1572. V roce 1627 za Václava Albrechta ze Svárova tvrz vyhořela, od roku 1729 byla v majetku Schwarzenbergů. Po první světové válce byl v bývalé tvrzi zřízen starobinec.

Mohutná dvoupatrová budova je kryta dvěma souběžnými valbovými střechami. Má obdélný půdorys se dvěma téměř stejnými trakty, z nichž jižní je starší. Pod ním jsou dochoványvaleně klenuté sklepy, přístupné půlkruhovými okosenými portály. Silnější obvodové zdivo jihovýchodního nároží lze považovat za fragment dodatečné věžové přístavby.

Přízemí, zvýšené nad úrověň terénu, má zčásti dochované vnitřní dělení. Některé mistnosti mají valené klenby. 1. a 2. patro byly při barokní úpravě na sýpku vnitřního dělení zcela zbaveny. V obvodových zdech jsou patrná dodatečně zazděná velká okna. Strop mezi 1. a 2. patrem je zničen.

Na jižním průčelí je zachován zbytek pravoúhlého okoseného ostění okna. Pod opadanou omítkou je patrná starší vrstva s malovaným okrovým kvádrováním v nároží.

Starší část tvrze byla původně obytným palácovým stavením se dvěma prostory v každěm podlaží. Pochází pravděpodobně z druhé poloviny 15.století. Dostavba věže je o málo mladší, přístavba druhého traktu je zřejmě renesanční.

Půdorysy tvrze podle Petra Chotěbora
Mohutná dvoupatrová budova je kryta dvěma souběžnými valbovými střechami. Má obdélný půdorys se dvěma téměř stejnými trakty, z nichž jižní je starší. Pod ním jsou dochoványvaleně klenuté sklepy, přístupné půlkruhovými okosenými portály. Silnější obvodové zdivo jihovýchodního nároží lze považovat za fragment dodatečné věžové přístavby.

Okno v tvrzi
Přízemí, zvýšené nad úrověň terénu, má zčásti dochované vnitřní dělení. Některé mistnosti mají valené klenby. 1. a 2. patro byly při barokní úpravě na sýpku vnitřního dělení zcela zbaveny. V obvodových zdech jsou patrná dodatečně zazděná velká okna. Strop mezi 1. a 2. patrem je zničen.

Fasáda tvrze
Na jižním průčelí je zachován zbytek pravoúhlého okoseného ostění okna. Pod opadanou omítkou je patrná starší vrstva s malovaným okrovým kvádrováním v nároží.

Portál ve sklepení
Starší část tvrze byla původně obytným palácovým stavením se dvěma prostory v každěm podlaží. Pochází pravděpodobně z druhé poloviny 15.století. Dostavba věže je o málo mladší, přístavba druhého traktu je zřejmě renesanční.
Podle : Kol.,Encyklopedie českých tvrzí, 1.díl, A/J
(lh,turistickelisty.cz,foto archiv)