Příčná střecha tedy není ozdobná - její hřeben je spojnicí dvou vysokých trojúhelníkových věšadel, jejichž obdobu jsme nikde u nás nenalezli (jen v Rakousku je podobný přes řeku Mürz v Kindbergu a přes Schwechat v Allendu v okrese Baden). Boční zavětrování mostu v Bystré je provedeno 8 delšími a 2 kratšími ondřejskými kříži. Všechny čtyři štíty u obou střech jsou zdobeny vyřezáváním, v bočním svislém bednění jsou u silnice Semily-Jilemnice dvě čtvercová okna k zlepšení výhledu při najíždění do hlavní komunikace. Rovněž mezi podélnými nosnými trámy pod mostovkou je 8 ondřejských křížů. Hřeben příčné střechy v průniku je o 1,5 metru vyšší než hřeben střechy podélné. Únosnost mostu je omezena na 1,5 tuny. Na vnitřní straně bednění, které sahá až pod střechu, je umístěna vývěsní deska. U mostů s tímto celoplošným bedněním jsme se obvykle - na rozdíl od Bystré - setkávali s okny nebo aspoň s průzory.
Hlavní těleso mostu je řešeno jako celodřevěná, z větší části obedněná stavba, krytá dvojicí křížově propojených sedlových střech. Podlaha mostu (mostovka) je provedena z volně ložených dřevěných hranolů. Pětiboký mostní pilíř v říčním korytě je vystavěn z pískovcových kvádrů s dekorativním lícovým rýhováním. Ve vyzdívce pilíře je vsazen kvádr s rytým monogramem a datací F + J/1888. Základním prvkem nosné konstrukce mostu je dvojice tesařsky částečně opracovaných kmenů osazená v 80. letech 19. století, která až do roku 1920 vynášela nekrytou mostovku. Po roce 1920 byla celá konstrukce obedněna a zastřešena.
Podle : Dušan Josef, Encyklopedii mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
web NPÚ