Trojlodní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, dominanta holešovského náměstí, stojí na místě původního menšího gotického kostelíku asi ze 14. století. Současná stavba kostela byla dokončena v roce 1708. Vnitřní architektura byla dotvářena za Františka Antonína hraběte z Rottalu, držitele holešovského panství v letech 1717–1762. Kostel byl slavnostně vysvěcen 26. července 1735 olomouckým světícím biskupem Ottou Honoriem hrabětem z Egkhu a Hungersbachu.

Scéna na hlavním oltáři představuje Nanebevzetí Panny Marie a vytvořil ji Jan Jiří Schauberger ze štuku. Kompozice je rozdělena do tří částí – mohutný dolní komplex zachycuje anděly a oblaka odnášející Pannu Marii, kterou očekává Ježíš Kristus s křížem, druhou část tvoří Duch Svatý v podobě holubice vznášející se v okně do zlata svítícím a nad tím vším sedí žehnající Bůh Otec v oblacích. Celkový dojem navíc umocňují sochy světců v nadživotní velikosti umístěné mezi sloupy. Zleva stojí sv. Kateřina Alexandrijská s knihou v ruce, sv. František z Pauly s holí, sv. Antonín z Padovy s malým Ježíškem v náručí a sv. Cecílie bez atributů.


Proti kazatelně je velmi vzácná křtitelnice, dílo Jana Jiřího Schaubergra. V její dolní části lze vidět dva andělíčky, kteří nesou nádobu s křestní vodou uzavřenou tepaným víkem v podobě mušle. Nad ní se nachází mohutná zeměkoule se zlatými mraky, které znázorňují světadíly s odkazem na biblický text: „Jděte do celého světa a křtěte všechny národy.“ Na zeměkouli stojí Jan Křtitel a křtí klečícího Ježíše Krista v řece Jordánu, kterou znázorňuje stříbrný pramen. Pod baldachýnem se vznáší Duch Svatý v podobě holubice a na stříšce sedí Bůh Otec v oblacích. V čele baldachýnu je kartuš s nápisem – „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest“.


V západní části lodi na hudební kruchtě se nachází varhanní skříň, která je ozdobena devíti andělíčky s hudebními nástroji barokní kapely (trubka, loutna, tympány, housle, flétna). Varhanní prospekt je završen sochou krále Davida hrajícího na harfu (citeru). Za varhanami je velmi působivá iluzivní malba.Z deseti bočních oltářů vyzdvihněme v levé boční lodi oltář sv. Jana Sarkandra, který byl holešovským farářem v letech 1616–1620 (blahoslaven r. 1860, svatořečen r. 1995, je zvláštním ochráncem holešovské farnosti a děkanátu). Od roku 1877 je část Sarkandrových ostatků uložena v prosklené schránce, nyní vložené do velkého pozlaceného relikviáře na oltáři.


Ve věži farního kostela se původně nacházelo pět zvonů. Tři z nich byly rekvírovány pro vojenské účely v roce 1942. Zbylé dva renesanční zvony se dochovaly do dnešních dnů. Nesou jména sv. Jakuba (z r. 1596) a sv. Václava (z r. 1597). K pravé straně kněžiště kostela Nanebevzetí Panny Marie se rozhodl majitel panství František Antonín hrabě z Rottalu přistavět pohřební kapli, jejíž výzdoba měla odpovídat prestiži a bohatství tohoto rodu. Kaple nese název podle převládající barvy, která je kombinací černého a šedého umělého mramoru na stěnách, od kterých se výrazně odráží bílý štuk soch a zlacené hlavice pilastrů.

Černá kaple byla vysvěcena 25. července 1748 olomouckým biskupem a kardinálem Ferdinandem Juliem hrabětem z Troyer. Pod kaplí byla vybudována kryptajako místo posledního odpočinku hraběcí rodiny Rottalů, později i Vrbnů. V současnosti je zde uloženo celkem dvanáct rakví. Krypta není zpřístupněna veřejnosti.Kaple je jedinečné umělecké dílo nevídané hodnoty a proslavila ji výzdoba sochaře Gottfrieda Fritsche (1706–1750). Zakladatel kaple a jeho manželka Marie Cecílie jsou zde zachyceni v nadživotní velikosti včetně do detailů provedeného rokokového oblečení. Pod jejich sochami se nacházejí latinské nápisy.

Proti sobě jsou umístěny dva oltáře. Na západním oltáři je zachycena událost v předvečer Velkého pátku – Pán Ježíš se modlí v Getsemanské zahradě na hoře Olivové a z posledních sil ho zachytává anděl, aby neklesl k zemi. Na východní straně je umístěn hlavní oltář ke cti ukřižovaného Spasitele. V dolní části lze vidět v plamenech duše ve zhmotnělé lidské podobě, které upínají ruce k ukřižovanému Ježíši na obraze a prosí jej o odpuštění, aby se mohly dostat do nebe.Do kaple bylo přemístěno i devět cechovních postavníků z konce 18. a z počátku 19. století, které byly dříve připevněny na bocích lavic v hlavní lodi kostela kvůli zasedacímu pořádku.