Hrad byl ve své době nepochybně významným panovnickým sídlem, které obýval jak Václav I., tak jeho syn Přemysl Otakar II. Provoz hradu, sloužícího také jako sídlo úřadu královského lovčího, zajišťoval sbor manů (privilegovaných královských služebníků). Dokončen byl nejspíše za Přemysla Otakara II. Zanikl patrně již v průběhu prvé poloviny 14. století.
Dispozice hradu na úzké ostrožně byla dvojdílná. Do přední části, která obsahovala zřejmě pouze dlouhou rozměrnou budovu při jedné boční straně, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop. Do této části hradu se vstupovalo průjezdem se sediliemi, zaklenutým křížovou klenbou, situovaným v přízemí čtverhranné věže.
Dlouhé úzké nádvoří lemovala ze tří stran (ve čtvrté stála zmíněná branská věž) obytná, minimálně patrová křídla. Šíře dlouhých bočních křídel odpovídala šíři nádvoří. takže celek působí až dojmem trojlodního půdorysu. Z palácových křídel se dochovaly nádvorní stěny a části příček. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou křížově zaklenuté místnosti v patře krátkého křídla, které nádvoří uzavíralo.
Snad mohlo jít o hradní kapli. Spojení místností v prvém patře umožňovaly pavlače obíhající nádvoří. V této úrovni jsou v lépe dochovaném jižním křídle patrny i otisky dvou roubených komor. Interiéry hradu byly vyhřívány pomocí teplovzdušného topení.
Dosud nedoceněný hrad náleží mezi velmi významné stavby posledních Přemyslovců. Je reprezentantem typu hradu s obvodovou zástavbou, jehož svérázná pravidelná podoba zde byla vynucena aplikací na extrémně dlouhé a úzké staveniště. Za svou podobu tedy vděčí stejným okolnostem jako například o něco mladší Bezděz.
Podle Tomáše Durdíka - Encyklopedie českých hradů