Renesanční zámek Březnice se nachází na Příbramsku ve Středočeském kraji. Počátky  březnického zámku sahají hluboko do minulosti.Na jeho místě stával původně gotický hrad významného rodu Buziců, kteří podle pověstí svůj původ odvozovali od bájného Bivoje. Hrad postavil patrně v letech 1224-1240 Budislav, rádce krále Václava I.Hrad a okolní krajinu drželi jeho potomci až do roku 1406. Sporé kronikářské zprávy zaznamenaly, že tehdy získal část majetku Buziců,hrad, městečko Březnici a ves Bubovice Ondřej Huler z Orlíka.


Rozhodnutím krále Václava IV. byla Březnice v  roce 1410 vykoupena od Půty ze Skály,kterou měl v zástavě a roku 1415 prodána nejvyššímu mincmistru Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína, pozdějšímu husitskému hejtmanovi a příteli Mistra Jana Husa. Březnický hrad však byl v době husitských válek obležen vojsky katolických pánů a dobyt. Poničený březnický hrad zůstal na čas neobydlen.


V roce 1506 zakoupil březnické panství Zdeněk Malovec z Chýnova a na Vimperku. Při dělení rodinného majetku roku 1531 získal jeho mladší syn Petr hrad a městečko.Petr Malovec hrad rozšířil o vnější opevnění s vodním příkopem a hradební zeď s baštami. Na tomto fortifikačním systému se pravděpodobně podílel významný královský stavitel Benedikt Rejt z Pístova. Protože se v roce 1547  Petr Malovec zapojil do povstání proti králi Ferdinandovi I. byl jeho majetek  konfiskován a roku 1548 prodán Jiříkovi z Lokšan,který působil ve dvorských službách jako tajemník, místokancléř, dvorský rada a říšský hejtman.


Za správy vzdělaného Jiříka z Lokšan dochází nejvýznamnější proměně zámku i města. Jiří z Lokšan zahájil přestavbu pozdně gotického hradu na renesanční zámek,povolal do Březnice italské stavitele a středověký hrad se dispozičně změnil na pohodlné renesanční sídlo. Fasády paláců byly opatřeny sgrafitovou omítkou s motivy psaníček, která patří k nejstarším u nás. Dokončení přestavby v  roce 1567 dokládá alianční znak budovatele a jeho manželky Kateřiny Adlerové, zasazený u vstupního schodiště na zámeckém nádvoří vlevo. Jiří z Lokšan však zemřel již roku 1551 a přestavbu dokončila jeho manželka, pocházející z bohaté rodiny Adlerů z Zinneburgu ve Špýru. Roku 1558 založila na tehdejší dobu dost velkou knihovnu s nástěnnými malbami a dobovými knihovními skříněmi, která se dodnes zachovala ve druhém patře zámecké věže. Kateřina také umožnila své sestřenici Filipíně Welserové milostná setkání s arcivévodou Ferdinandem Tyrolským. V roce 1557 pak byli na březnickém zámku tajně oddáni.


V roce 1607 došlo k rozdělění majetku po vnukovi Jiřího z Lokšan, Ferdinandovi. Jeho tři synové, Adam, Václav a Jiří se dohodli na společném vlastnictví březnického panství. Po Bílé hoře byl majetek bratrů konfiskován a jedině Adamova manželka Lidmila, rozená Černínová z Chudenic, dokázala uhájit svůj nárok na polovinu Březnice. Tu pak prodala r. 1623 královskému prokurátoru Přibíku Jeníškovi z Újezda, jenž se stal jediným majitelem lokšanského dědictví. Jeníšek se zúčastnil procesu proti čelným představitelům stavovského protihabsburského povstání, zaváděl tvrdé protireformační metody a a v rámci rekatolizace do Březnice přivedl roku 1638 jezuity. V roce 1632 dal přestavět zámeckou kapli, kterou projektovali italští architekti a stavitelé, bratři, Carlo a Martin Luragové.

Interiér zámku

Po vymření Jeníšků z Újezda v roce 1728 přešl březnické panství na Krakovské z Kolowrat. Nejvýznamnější představitelé tohoto rodu, Josef Maria Krakovský z Kolowrat a jeho syn Hanuš Krakovský z Kolovrat, byli  v době českého národního obrození velkými vlastenci a známými mecenáši, do roku 1872 provedli na březnickém sídle pouze menší přestavby, nově byly upraveny interiéry a obohaceny o cenné sbírky.
Odstraněním některých budov, přístavbou zdi s baštou a novorenesanční sgrafitovou omítkou vtiskli konečnou podobu zámku, zámeckým interiérům i sbírkám poslední soukromí majitelé Březnice, Palffyové z Erdödu, kterým byl v roce 1945 majetek konfiskován.

Původní gotický hrad byl tvořen obvodovou zdí, dvoupatrovým obytným palácem a jednopatrovou budovou,která je ve zbytcích je zachována dodnes ve zdivu zámku. Z původního hradu se zachovala v přízemí vlevo od věže klenutá gotická síň. Březnický zámek s renesanční zahradou, na severovýchodě obklopenou gotickými baštami, před nimiž byl vodní příkop zavodňovaný říčkou Vlčavou, na straně jedné a anglickým parkem na straně druhé, tvoří přirozenou dominantu města.

Zámecké fasády jsou ozdobeny renesančními sgrafity, na nádvoří je arkádová chodba. K nejzajímavějším zámeckým interiérům patří velká renesanční jídelna s kachlovými kamny, zámecká kaple, zbrojnice, rytířský sál s kazetovým stropem a zejména pak Lokšanská knihovna, založená v roce 1558, která je nejstarší knihovnou klasického typu u nás. Na zámku se nalézá galerie malíře Ludvíka Kuby, který od roku 1921 jezdil pravidelně s rodinou do Březnice, odkud pocházela jeho manželka. Zde maloval žánrové obrázky z města i blízkého okolí. Zámek je obklopen renesanční zahradou, anglickým parkem a bylinnou zahradou. Na zámku se pořádá řada kulturních akcí včetně příležitostných koncertů.