Jádrem zámku ve Zruči nad Sázavou je plášťový, výškově nejspíše vyrovnaný hrádek na téměř pravidelném půdorysu postavený místními vladyky asi v první třetině 14.století. Někdy v samém závěru pozdního středověku byl obklopen velkolepým opevněním, jehož části včetně severozápadní nárožní věže se v romantické úpravě dosud zachovaly jako součást parku. V 16.století byly rozšířeny obytné prostory včetně zaklenutí.
Představu o dalších úpravách znejasnil velký požár v roce 1781, po němž bylo sídlo sjednoceno do barokní podoby se symetricky komponovanými fasádami a mohutnou mansardovou střechou. Další úpravy 19.století završila novoromantická přestavba, provedená v "gotickém" duchu kolem roku 1900. Pro podnikatele A.Šebka navrhl adaptaci Jan Vejrych, který ke dvorním fasádám všech tří křídel přistavěl chodbu a nad jihozápadním nárožím vztyčil věž, zcela nově vyřešil fasády a upravil interiéry, poznmenané i současným stylovým vývojem.
Představě přdcházelo rozšíření a úpravu parku, vybaveného v novoromantickém duchu drobnými stavbami pergol a můstků, vodními nádržemi vstupní branou a dalšími detaily.
Podle : Vlček Pavel, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků
Kol., Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Východní Čechy